tour de Slezsko

i tak se stalo, že jsme se dnešního jitra vydali směr sever. 

První zastávkou byl Frýdek-Místek, kde jsme chtěli poděkovat za úžasné čepky a nákrčníky, které pro naše cácorky vyrobila maminka našich kamarádů. Po cestě jsme odlovili jednu kešku.

Vašek zná sever Moravy dobře, většina jejich pracovních zakázek se odehrává v tomto regionu. Já, mimo Ostravy, neznám nic. Čekala jsem jen průmyslovou krajinu a byla jsem mile překvapena, jakou hezkou přírodu nacházím. Foťák jsem tradičně zapoměla doma, tak mám slovy DVÉ fotky, z celého dne - budu se snažit polepšit se.

Po Místku jsme dorazili do Havířova, kde na nás čekala jedna zkušená kačerská rodina. 

Sofi dělala dělala s hraním drahoty, všechno sledovala zkoumavým pohledem, aby jí něco neuteklo. Kluci nevěděli, co ji donést :). Byli zlatí!

Jsem ráda, že jsme mohli podílet na luštění právě zveřejněné kešky, která byla následně úspěšně odlovena.

Do Havířova jsme jeli pro dorty. Renče se moc povedli!! Asi nebude problém zjistit, který komu patří :))

Poslední zastávka byla v Ostravě a pak už jsme vydali směrem k domovu. 

Sofi se moc líbí tunel, o kterém tvrdila, že vypadá, jako oči...

Takových výletů víc :)

od Katky

Chtěli jsme na zeď nějakou fotku dětí. 

Poprosili jsme Katku Dupalovou, zda by nám nějaké nevyfotila.

Bylo super, že jsme nikam nemuseli a Katka přijela k nám.

Musím říct, že čím je Sofi starší, tím je to s focením horší.

Zde je výsledek:

něco je i na FB.

Katce MOC děkuji a je mi zcela jasné, že JÁ bych děti tedy fotit nemohla  :))

Vítání občánků

Včera se konalo Vítání občánků. Dětí se sešlo přes deset.

Karolínka byla právě vzbuzená a v půlce se hlasitě dožadovala jídla, tak jsme se odebraly na chodbu. Právě se podepisovalo do knihy, tak jsme nerušily vítací cerimoniál :).Hanačka nemohla chybět, když už jsme na Hané.

Po vítání jsme zavítali do cukrárny a uvítali se kapučínem a Sofi palačinkou.

Hradec Králové

Vašek jel včera do Hradce pracovat. Znám z tohoto města pouze nádraží, nikdy jsem v centru nebyla, tak jsem byla ráda, že mám přležitost Hradec poznat.

Nevím, proč přede mnou Vašek, který v Hradci studoval farmacii, tajil, jak krásné město to je. Byla strašná zima a Fíková ještě kašle, tak jsme nestihli všechno, co bylo v plánu, ale já tajně doufám, že se sem ještě dostanu.

omluvte fotky, jsou z mobilu, nedalo mi to..

Jez Hučák, je vážně hučák. Celá elektrárna je nádherná stavba. Nevěděli jsme, kam koukat dřív. Zda na nábřeží obdivovat kamenné sochy:

labutě a kačeny:

či přilehlé parky:

Tolik zajímavých staveb, parků a ještě jsem zapoměla na ementálovou knihovnu:

snad bude ještě příležitost toto město lépe poznat

Holly

Naše kočka Holly, souvislost s Červeným trpaslíkem není náhodná, se rozhodla, že se stěhovat nebude.

Prvních 14 dní zcela ignorovala, že bydlíme nahoře. Ne, že by nevěděla, kde to je. 

Vašek to nevydržel a 2x kočičí madam přinesl. Koukala, jako by tu byla poprvé. Byly jí představeny její misky na jídlo, na které se moc netvářila a nevěřila, že jsme jí je daly ke koupelně na dlažbu (kvůi snažší údržbě).

Misky tam dlouho nebyly, již jsou v kuchyni.

Jelikož je to chytrá/vyčůraná kočka, tak nyní se musíme o její pozorost dělit.

Nahoru chodí když:
- moji rodiče nejsou doma
- u našich je ruch a Holly chce spát
- v kuchyni mé mámy dojde krmivo, které Holly uzná za poživatelné

u mých rodičů zůstává když
- nás má plné zuby
- táta zatopí v krbu
- přesně v pět, kdy vstává máma, musí totiž dohlédnout, aby máma nezlenivěla a nezapoměla na ranní sprint do kuchyně, aby mohla chlupaté kouli nachystat snídani

Vůbec má naše kočka spodní (moje rodiče) domácnost vycvičenou a jak jsem již psala, pečlivě dohlíží, aby nelenivěli. Dokonce i můj táta se o ni postará, když Holly předstírá brzký skon kvůli nedostatku potravy, přičemž u nás má plné misky.

Mockrát jsme rodičům říkali, ať ji nekrmí, že se přestěhuje k nám. Efekt NULA.

Tak nechci nic slyšet o tom, že je to NAŠE kočka. Respektive je naše, i rodičů :)))

krásný podzim

Lampionový průvod byl krásný. Všude plno světel. Rodiče naší kamarádky vybavili lapionem i mě. Asi po dvaceti letech jsem měla lampion se svíčkou, byla jsem svému okolí pěkně nebezpečná.

Vůbec se svíčkami máme v rodině problém a podpálíme kde co.

Moje maminka si včera podpálila notebook. Našteští funguje, ale díra o velikosti dvou mexických dolarů v něm je.

 

Objevili jsme geocaching. Vašek díky tomu navštívil místa v okolí, která nikdy neviděl.

Je to super relax. Jdeme ven, dozvíme se něco nového a hladina adrenalinu se často povážlivě zvyšuje.

a podzim se letos vskutku vydařený...

Na hradě

Vašek tento týden měl hodně cestovní. Ve středu jel do Liberce, tak jsme se s nim svezly do Brna za Jančou.

Program jsme měly nabitý.

Startovaly jsme v Klafe. Tuto kavárnu mám moc ráda. Takových, kdyby bylo víc...

Z Klafé jsme šly na Kraví horu, kde je park, různá hřiště a hlavně hvězdárna. Hvězdárna se nyní opravuje, a již nyní je vidět, že rekonstrukce je velmi povedená.

Na hřišti se vyřádila nejen Sofi :)

Podzim vybravil přírodu do sytých barev, až oči přecházely.

Na Špilberku je výstava Bořka Šípka, na kterou jsem se vydaly. Sklo bylo krásné. Ještě více mě však upoutaly prostory, ve kterých se výstava konala. Šlo o opravenou gotickou část Špilberku.

Sofi měla milion dotazů ohledně princezen, vězení.. A Karolka rozdávala úsměvy na všechny strany.

pod hradem je hřiště - jak jinak, než v podobě hradu

Park pod Špilberke je kouzelný. Na fotce má jeden strom svetr, najdete jej?

Vůbec nám nevadilo, že jsme místy zmokly. Výlet to byl vskutku povedený.

Po dlouhé době jsem v Brně nebyla pouze nakupovat či něco vyřizovat.

Už teď se těším, na další výlet, ten už bude v adventním čase.