Pondělí na Hané

Pobyt na Hané jsme si prodloužili. Museli jsme pro smlouvy na katastr a Vašek měl nějaké schůzky.

Jeli jsme do města všichni. Fíkové jsem koupila nové boty a pak jsme šly do parku a čekaly, než si Vašek vyřídí svoje pochůzky. Do stejného parku jsme si chodili hrát se školkou, když jsme byla malá.

Sofi v parku potkala chlapečka, který se s ní hned začal kamarádit. Lítali kolem altánku a téměř hodinu ani jeden z nich po mamince nevzdychl. Chlapeček byl gentleman, Fíkové pomohl do schodů a utrhl jí pampelišku. Moc krásně se na ně koukalo :))

Po obědě šla Sofi spát a my se vrhli na odnášení zbytku balíků a vyklízení půdy. Rozdělalo se kus střechy, aby se mohla vyvozit hlína, která byla pod slámou. Do večera bylo co dělat.

Všichni jsme byli strašně špinaví. První mycí kolo muselo proběhnout na dvoře.

Fyzická práce mi dala pěkně zabrat, na druhou stranu si již nemůžu stěžovat na nespavost :)

Nečekaná návštěva

Tento víkend bylo v plánu moc věcí. Už cesta z Brna byla náročná. Stačily dvě  zastávky mimo plánovanou trasu a cesta se nám prodloužila o hodinu a půl. Bylo vidět, že končí škola a cesty byly ucpané.

Na Hané jsme vyložili Fíkovou a cestovali dále do Olomouce, než jsme vše vyřídili, tak bylo osum.

V sobotu ráno Vašek cosi (raději se už neptám, co přesně dělá :) ) svařoval. Po obědě se chystali s mým tátou odstranit balíky slámy, co jsou pod střechou. K takové akci byl potřeba náš traktor. Dokážete si představit, jak to po transportu slámy u nás na dvoře vypadalo.

Já jsem dopoledne ostříhala borovice, aby nám nepřerostly. Výsledkem bylo, že jsem byla celá od smůly. Fíková asistovala všem. Byla tak špinavá, že musela před oběděm do vany.

Jen co Sofi usnula, tak u nás zazvonil zvonek. Utrpěla jsem menší šok, když jsem ve dveřích spatřila Vaškovi rodiče - přijeli na inspekční nehlášenou návštěvu.

U nás vládl stavební chaos, tak nám trošku trvalo, než jsme dokázali všechny někam posadit a něčím je pohostit.

Nečekaná návštěva nám zpříjemnila odpoledne. Sofi byla uvytržení, že měla na jednom místě obě babičky i oba dědečky. Tak ji to unavilo, že o půl osmé již tvrdě spala.

Večer se ještě zastavili kamarádi a my se prokecali téměř do bílého rána. O to krušnější bylo vstávání.

O půl sedmé ráno Sofi trvala na snídani, tak mi nezbylo nic jiného, než vstát.

Jak jsem přišla k "Co to je"

Děkuji všem zúčastněným tipovačům.

Musím říct,  že mě Jitty odrovnala, když hned jako první tipla, že by to mohlo být na banán.  Věc na obrázku  je ochranné pouzdro na banán.

Foto v akci nedodám - nemáme banán.

Již nějaký pátek odebírám časopis Home design. Jeden rok nám byl nabídnut na veletrhu za velmi lidový peníz a musím říct, že v něm moc ráda listuji. Zejména nyní před rekonstrukcí vidím, co všechno je možné - hlavně co by šlo nějak levně okopírovat :)))

V tomto časopise je pokaždé nějaká soutěž. Naposledy tam byla soutěžní otázka od firmy Chiquita, tak jsem se zúčastnila. Jak jsem byla překvapená, když mi odepsali, že jsem vyhrála. Leč nepsali, co jsem vyhrála. Tak jsem čekala jeden týden, druhý týden a teprve dnes dorazil balíček.

Když jsem jej rozbalila, tak jsem nechápavě zírala, co že mi to vlastně přišlo. Mému muži to ihned došlo, tak mě poučil, že je to ochranný obal na banán :), aby se při transportu nepomačkal.  Ještě tam byly přiložené čtyři mini kuchařky.

Šok, že jsem něco vyhrála ještě přetrvává - stalo se mi to poprvé....

co to je?

dnes mi toto přišlo poštou.
Vašek na to přišel hned, k čemu to slouží.
Já jsem méně důvtipná, tak už jsem se tomu udělátku pouze zasmála.

Tipnete si?

ochylky čí úchylky?

Řekla bych, že každý z nás má nějakou drobnou odchylku/úchylku. Nejsem vyjímka. Ač nejsem skladovací a shromažďovací typ, tak musím mít dostatek toaletního papíru :). 4 role považuji za krizi a vyrážím na nákupy.

Důkladný pozorovatel zahlédne v levém rohu i naši nerozbalenou zásobu toaletního papíru. Běžně máme doma okolo 40 rolí - to pak moje srdce plesá...

I vím, jak sem k tomu přišla. Kdysi dávno, když Fíková byla ještě na houbách, tak mi Vašek odjel na několikatýdenní montáž. Zpočátku bylo zásob relativně dost, ale po čase došly. Po každé, když jsem šla z práce, tak jsem zapoměla koupit, až jednou došel. 

Naštěstí jsem kreativní dost, tak jsem si poradila...

Ale očividně mě to poznamenalo :)))

Není těžké, ani nákladné mi udělat radost :))

Lovec

Náš Hollýn chytil dnes svého prvního ptáčka. Ptáčka nám bylo moc líto.

Neustále ji tady pomlouvám, jak jí chybí přirozené kočičí instinkty a dnes naše kočka takto překvapila.

S ulovenou kořistí se řítila do domu, tam kde se cítíla nejbezpečněji, a vůbec se jí nelíbilo, že se ji chystáme vyhnat. Vašek jí musel její kořist uzmout  - raději si vzal rukavice, a Holly naštvaně mručela.

Pak si pyšně vykráčela zpátky na dvůr a od té doby číhá dál. Věřím tomu, že ji to lovení neskutečně unaví a v noci ji nevzbudí vůbec nic. 

 Foto dokumentace chybí, foťák jsem zapoměla v Brně, tak alespoň ilustrační foto sousedovic fenky, která nás kontrolovala minulý týden ze střechy.

Omlouvám se všem mým oblíbeným blogařům, snažím se sledovat, ale mám nyní velké mezery.

Jak se přestěhujeme, tak bude snad líp :)

První divadlo

V rámci festivalu Divadelní svět jsme se dnes dostali se Sofi do divadla. Pro Fíkovou to byla první divadelní zkušenost.  Představení se jmenovalo Tajemství Mahakonu. A po představení bylo možné navštívit dílničku, kde bylo možno vyrobit si papírové loutky.

Musím říct, že představení bylo vtipné a nejvíce se líbilo dospělým, i když dítka si to přebrala po svém. Sofčiným největším zážitkem byl kostým opice, což také hlasitě komentovala - nebyla jediná. 

Mě to navnadilo natolik, že přemýšlím i o zítřejším představení.