pokračování Fíkovic rodiny


pokračování Fíkovic rodiny
naleznete zde

http://fikova2.blogspot.cz/

pondělí 29. listopadu 2010

Nečekaná návštěva

Oknaři odjeli ve čtvrtek večer. Celý pátek probíhal úklid. V sobotu to u nás vypadalo již vcelku normálně. Jen se všude sušilo prádlo a pračka prala a prala - prach se prostě dostal všude. 
Najednou zazvonil zvonek a ve dveřích se objevili Vaškovi rodiče. Přijeli popřát synovi k narozeninám. 
Překvapení jsme byli všichni. 
Přece jenom jsme na návštěvu nebyli přichystání a pořád ještě bylo co uklízet.
Sofi byla nadšená, nevěděla, co babičce s dědou ukázat dřív. 

Listopad je u nás plodný na oslavence. 28.11. slaví Vašek a 30.11. můj táta. 
S mou mámou jsme přemýšleli, jaký dort jim pořídíme. Protože se u nás pořád něco kutí, volba padla na Pata a Mata.
Dort, nejen, že skvělě vypadal, ale i skvěle chutnal.

Nakonec vše dobře dopadlo. S návštěvou jsme se dobře bavili. Mě se konečně ulevilo.
 O bacilech nechci dlouho slyšet.

Okna

Aby toho nebylo málo, tak v tom nejhorším období (viz. předchozí článek) nám přijeli měnit okna v celém domě.
 Ve středu začali. U mě se stav nelepšil, tak jsem zneužila konexí hodné kamarádky a šla na ORL. Tam mi udělali výtěry, poslali na odběry a plicní.

Po třech týdnech to byl krok kupředu. Dostala jsem jiná ATB a paní doktorka konstatovala zánět průdušek. Vtipně podotkla, že bych se měla vyvarovat prašnému prostředí. Vrátila jsem se do totálně rozbombardovaného domu, kde jsem se nemohla, ani nadechnout.
Kdo někdy měnil kastlová okna v domě z vepřovic, ví o čem mluvím.
Bylo třeba mě někam uklidit. Nebylo myslitelné, abych v domě spala. Nakonec jsme skončili v penzionu - nechtěla jsem využít nabídky na přespání, jelikož ATB mi ještě nezabrala a kašlala jsem, jak starý tuberák. Naštěstí se další den již vše v lepší obrátilo - alespoň co se týče oken a mohla jsem se vrátit domů. Normálně bych měla výčitky, že jsem nemohla pomoct s úklidem. Bylo mi tak blbě, že mi to bylo jedno.

Mezera v blogování

Poslední týdny jsem nebyla schopná psát ani blog.
Před necelými 4 týdny mě schvátila nějaká viroza, z které se vyklubala zákeřná nemoc.
První týden jsme se pokoušela léčit sama. Efekt veškerý žádný. V noci jsem se dusila. Překonala jsem se a navštívila doktora. Vysoké CRP , dostala jsem antibiotika.
Bylo to ve čtvrtek, v sobotu jsme měli odjíždět do Prahy. Šikovná Wlčice nám sehnala lístky na Barování. Nechtěli jsme jet na otočku, jako naposled, tak jsme využili Slevomatu a sehnali krásný hotel za super cenu.

Naivně jsem si myslela, že mi ATB zaberou a  užijeme si procházek Prahou. Mimo hodiny nákupů na Chodově a hodiny strávené v centru jsme nikde nebyli. Po ATB mi bylo tak špatně, jak jsem ještě nezažila. O Barování jsem nechtěla za žádnou cenu přijít. po dlouhých přípravách jsme vyrazili. Byl to super zážitek. Wlčice to moc krásně zdokumentovala. Byl to taky poslední krásný zážitek, který mě potkal. 
Pak už mi bylo jenom zle.
Po návratu jsem naklusala hned k obvodnímu lékaři, který mi dal jiné prášky - efekt žádný.



středa 17. listopadu 2010

Za poslední týden se udělalo zase spousta práce. Naši mají zazděné okno v jídelně, kolem kterého povedou schody z našeho bytu na zahradu. Říkala jsem si, že je to taková malá příprava na výměnu oken, která nás čeká příští týden.
Vašek nahoře omlátil v jednom pokoji starou omítku, byl toho vozík za náš traktůrek.

Včera se chystal základ pod schody a dnes se kopalo napojení kanalizace do žumpy. Počasí je milosrdné, tak byli chlapi rádi, že je možno takovou práci dělat.

Auto u doktora

Minulý týden se na našem 3 měsíce starém autě rozsvítila kontrolka. Byla to neobyčejná kontrolka, Vašek zalistoval v manuálu. Přišel na to, že auto hlásí poruchu automatické převodovky. Udivilo ho to. Naše auto má převodovku manuální :)))
Hned volal na servis   - zvyklý ze servisu ze škodovky, že přijede technik, závadu odstraní a vesele se pojede dál.
U Fordu to takto nefunguje.
Pro auto si přijela odtahová služba a v servisu celý den rokovali, co že je špatně.
Docela dlouho jim trvalo, než přišli na to, že je špatná pojistka.



středa 10. listopadu 2010

Tak trochu jiné přípravy :)

S realizací mi pomohla Alča. Zátky jsme sbírali od léta, kamarádi něco přidali, tak to vypadá ještě na jeden veněček.

čtvrtek 4. listopadu 2010

Pokroky

Střecha je hotová.
Nyní Vašek dodělává kosmetické úpravy.

Na skok v Brně

Vašek musel do kanceláře a ještě bylo různé zařizování v Brně, tak jsme si udělali společný výlet. Na poslední chvíli jsem se domluvila s holkama, aby si naše holky mohly pohrát.
Veru vybrala dětskou kavárnu.
Musím upřímně říct, že dokud jsme bydleli v Brně, tak jsme tato zařízení navštěvovali hodně zřídka. Obdivuji zaměstnance takových zařízení. Na mě by taková práce působila značně antikoncepčně.

Holky byly nadšené.


Na vysočině

Po strašně dlouhé době jsme jeli na Vysočinu k Vaškovým rodičům.
Sofi si to užila.
S babičkou vařila
s dědou krmila kačeny
v bazénu se vyřádila

Když objevila krabice hraček po tatínkovi a strejdovi, neměla čas už vůbec na nic jiného.

pondělí 1. listopadu 2010

Lampionový průvod

Na Dýňobraní jsme zjistili, že se další den koná v sousední vesnici lampionový průvod.  Chtěli jsme se zúčastnit.
Sehnat o státním svátku lampion byl nadlidský úkol. Tak jsme prohrabali kdejaké skrýše a nakonec babička jeden archaický kousek našla. Vašek dodal vybavení a lampion svítil. Nadšení bylo veliké.

Sofi pochodovala, nebylo slyšet žádné: bolí nožičky.
Jen proslov u pomníku se jí zdál poněkud dlouhý, tak spolu s tetou Janou svými komentáři bavily okolí. Ani hlasité syčení a výhružné obličeje nepomáhaly.

Od lampionového průvodu vozíme lampion všude sebou.

Dýňobraní

Mám skluz ve psaní blogu. Není tolik času, kolik bych si přála.

Minulou středu jsme se vypravili na Dýňobraní k našim kamarádům na Sépku.
Sofi byla vybavená kostýmem, nadšená z her i z výzdoby. Až mě překvapilo, jak moc se zapojovala do kolektivních her, rozdávala sladkosti ostatním dětem, tancovala a moc dobře se bavila.
Musím říct že ani naši kamarádi se nenechali zahanbit a kreativně se vyřádili na svých kostýmech.
Vítací výbor byl trošku strašidelný.



Kdo si pamatuje seriál Bludička, tak naše kamarádka Jana se inspirovala a šla za lesní vílu Mavis.

Alenka byla výborná sestřička.


Naši skoro novomanželé



Nevím, kdo si to užil víc :)
Každopádně se vyřádili všichni.