pokračování Fíkovic rodiny


pokračování Fíkovic rodiny
naleznete zde

http://fikova2.blogspot.cz/

středa 29. září 2010

Kontrolní den

Kontrolní den je ten den, kdy přijede návštěva, aby se podívala, jak jsme pokročili. Včera přijela babička s děděčkem z Brodu. Když jsme návštěvu domlouvali, tak jsme si mysleli, že již bude krov hotový, díky shodě více okolností, však hotový zdaleka není. Na druhou stranu měli chlapi čas na broušení a nátěr dřeva.
Babička s dědou přivezli spoustu věcí, mezi jinými i pozdrav od kamarádů z Vysočiny - bednu hub:
Prezent je už svařený v mražáku a některý den budou houby pod masem.

Celý včerejší den pršelo, a nebylo možno návštěvu nikam vzít. Tak se otevřelo víno a sedělo se u krbu.
Sofi řádila s dědou. Dostala hřebínky, natáčky, kulmu - tak každý, kdo se nechal, byl za oběť.

Nejvíc sedřená je naše kočka, která loví po nocích myši a pak ji žádná návštěva nerozhází..


neděle 26. září 2010

září

V kalendáři máme v září narváno. Hodně našich kamarádů slaví. V sobotu slavila kamarádka Jana. Tak jsme se vypravili jí blahopřát. Akce se konala v hospodě, kterou provozuje další naše kamarádka. Kdyby jste jeli okolo, vřele Hospodu na sépce doporučuju.

Po hodně dlouhé době jsme si mohli s Vaškem dát i nějaké to alko pití, akce byla luxusně zařízena i s odvozem. Byl to výborný večer, hodně jsme se nasmáli a i na zpěv došlo.

Oslavenkyni jsme nechali uvít kytici u paní Marciánové. Je to zvláštní zahradnictví, často tam zastavují i autobusy, které mají namířeno na Floru Olomouc.

úterý 21. září 2010

Angína

Sofi včera byla unavená, ukňouraná, tak jsme povolali teploměr - horečka byla. Celá noc se táhla v podobném duchu. Museli jsme jet ráno  navštívit novou paní doktorku. Paní doktorka i sestřička byly moc milé. Fíková hlasitě nadávala jen chvíli. Jakmile dostala vitaminové cukrlátko, byl klid.
Paní doktorka nemoc prohlásila za angínu a Sofi vyfasovala ATB.

Antibiotika polyká pouze po použití násílí, zde žádná motivace nefunguje.
Když jí bolí bříško, tah hlásí, že jí bolí bříško. Když jí bolí hlava, tak tvrdí, že jí kousnul do čela komár. Ani zrcadlo ji nepřesvědčilo, že to komár nebyl.

Jen doufám, že to nechytí ostatní členové domácnosti, ti angínu snášejí podstatně hůř.

neděle 19. září 2010

Narozeniny

je tomu tak. Je mi dnes 29.
Rok od roku se cítím mladší, rozhodně na duchu. Pokud to tak půjde dál, tak se stárnutí nebráním :)

Kamarádi mi přáli již v Brně, tak jsem se vracela na Hanou obtěžkána dary. Výborná byla i sobotní akce, bylo nás 6 holek a později se přidal Vašek. Fotky sice mám, ale byly foceny v pozdějších hodinách, tak je ani publikovat nebudu. Podařená akce.

Vašek mi přál spolu s mými rodiči. Věděli, že bych si moc přála MP3 přehrávač, abych nemusela pouštět vež a notebook na večerní poslech mých oblíbených audio knih.
Přáni se mi vyplnilo a ještě k tomu jsem dostala krásné kytky.

Moc děkuju všem za přání a krásné dárky!

pátek 17. září 2010

Moc zážitků

Celý týden se táhne v duchu strojírenského veletrhu, kterého se Vašek aktivně účastní. Každý rok se na něj těší, přesto je rád, když je pátek a shon na výstavišti končí. 
Naplánovala jsem dvoudenní výlet se Sofi do Brna. Program jsme měly nabitý. Až jsem si neuvědomila, jak moc budu postrádat kočárek pro Sofi nebo nějaké nosítko. 
Ve středu jsme zvládly návštěvu banky, kde jsme byly téměř dvě hodiny a uprostřed jednání jsem se řítila se Sofi před banku, jelikož se jí chtělo čůrat - bylo to jednodušší než hledat záchod. Pak jsme měly sraz s Veru a Baru. Po dlouhé době jsme se vypravily do vegetariánské restaurace Avatar, která je hned na Mendlově náměstí. Sice do restaurace vedou schody, ale zas jsou tam dvě místnosti připravené pro děti, tak jsme nemusely mít strach, že bychom svou přítomností rušily okolí. Moc se mi tam líbilo.
Po obědě jsme se vydaly k Veru, která bydlí nedaleko. Sofi se tam v klidu mohla vyspat, vstávání o půl šesté a tolik chození, se na ní podepsalo. 

Pak hurá na veletrh. Než jsme prošli ke stánku, kde byl Vašek, tak Sofi dostala od různých vystavovatelů drobnosti. Italové se na ni smáli a Fíková se na ně ani podívat nechtěla. Svým věkem tam budila pozornost.
Nebyla jsem ani ve všech pavilonech, na Sofi by toho bylo moc.
Pak jsme již spěchali na Svoboďák, kde byly slavnosti vína  a měli jsme tam sraz s kamarády. Počasí nám moc nepřálo, tak jsme se přesunuli k Dádě, kde jsme spali. Doufám,  že od nich získám fotky, jak se Sofi s Míšou koukali na televizi.

Druhý den jsme prochodily Brno s Jančou, která si kvůli nám vzala dovolenou, od Kraví hory až po Lužánecký park. V Lužánkách jsme  nasbíraly spoustu kaštanů - nevím, zda to bavilo víc nás, nebo Sofi.

Byly to náročné dva dny, ale moc krásné. Jsem moc ráda, že máme kamarády, kteří nám poskytnou přístřeší a udělají si na nás čas. 

Přátelé díky, příště u  nás :)

úterý 14. září 2010

Vinobraní ve Znojmě

Naše dobrá kamarádka se s celou rodinou přestěhovala do Znojma. Byli jsme zvyklí se často vidět, nejen proto,  že máme stejně stará dítka. 
Albi nás pozvala na víkend do Znojma, kde probíhalo vinobraní. Nejprve to vypadalo, že nikam nepojedeme, jelikož Vašek chystal stánek na strojírenský veletrh a nevěděl, zda bude doma. Nakonec byla sobota jediným volným termínem, kdy jsme mohli jet. Vyrazili jsme hned ráno a po deváté jsme byli už ve Znojmě.
Nikdy jsem na Vinobraní nebyla a vůbec jsem nečekala, že to bude tak velká akce. Průvod byl překrásný. Sofi a Adi nevěděly na co koukat dřív.



Na jednom náměstíčku byly akce jenom pro děti - klauni, divadlo, zpívání. Nachodili jsme spoustu kilometrů, ochutnali kdejaký tradiční žvanec a vypili spoustu burčáku a vína.
Odpoledne se k nám připojila Veru s rodinou. Naše děti byly nadšené, špinavé a unavené.


Před osmou večerní jsme vyrazili směrem k domovu, je to lán cesty, tak až o půl desáté jsme byli doma. Sofi jsme přendali z auta do postele, byla tak unavená, že to téměř nepostřehla.

Pro nás to byl zážitek, jelikož jsme to nikdy neviděli. Chápu však místní, že se těmto akcem již vyhýbají :))

čtvrtek 9. září 2010

zumba na dědině

již nějakou dobu si stěžuji, že nechodím nikam mezi lidi. Včera jsem našla na netu přepsané hlášení obecního rozhlasu, kde bylo zmíněno, že v nedaleké vesnici probíhá lekce zumby. Již z Brna vím, jak je zumba oblíbená a s jakým nadšení se vracely kamarádky z těchto hodin. První lekce byla hned včera, tak jsem se rozhodla, že půjdu.

Představte si 40 nerudných bab ve věku od dvaceti do padesáti let, různých postav. Místní sokolovna byla plná. Počet účastnic nebyl na škodu, jelikož šikovná cvičeitelka stála na pódiu a všechny dobře viděly.

Po prvních deseti minutách, kdy cvičitelka bujaře povzbuzovala, jsem si říkala, že jestli to bude celou dobu v takovém tempu, tak to nemůžu přežít. Ač jsem se snažila věrně napodobit slečnu cvičitelku, synchronizace mého těla moc elegantní nebyla. Nebyla jsem sama. Každá z žen cvičila, jak uměla. A v tom bylo to kouzlo.

Čím se cvičilo déle, tím se zlepšovala nálada v tělocvičně. Na konci hodiny bylo ze čtyčiceti nerudných bab čyřicet bab, které se na sebe dokázaly i usmívat. V neděli jdu zas :)))

pondělí 6. září 2010

Podzim na Hané

Topíme v krbu a už i na čepice venku došlo. Mám pocit, že jsme těmi Půl Vánocemi přivolali podzim.
Urodilo se nám hodně dýní. Thora mě na svém blogu inspirovala dýňovou polévkou, tak ji budu muset zkusit uvařit. Z těchto klasických exemplářů jsem to nikdy nezkoušela.

Náš děda je pyšný na svoji úrodu ve vinohradu.

Už nevěřím žádné předpovědi počasí. U nás každý den musí zapršet. Jak bych uvítala alespoň pár dnů babího léta.

pátek 3. září 2010

Pokroky

Máme strop na budoucí koupelnou a komorou.

 Nad ložnicí ještě není, ale snad brzo bude - ten bude dřevěný.
ze střechy je moc pěkný výhled - jen ty mraky kazí všem v okolí náladu

Sofi dělá také pokroky, konečně přišla na to, jak se do flétničky fouká, snad jí to nadšení vydrží..

Jen počasí by nám mohlo trošku víc přát. Na druhou stranu, pořád může být ještě hůř.