již nějakou dobu si stěžuji, že nechodím nikam mezi lidi. Včera jsem našla na netu přepsané hlášení obecního rozhlasu, kde bylo zmíněno, že v nedaleké vesnici probíhá lekce zumby. Již z Brna vím, jak je zumba oblíbená a s jakým nadšení se vracely kamarádky z těchto hodin. První lekce byla hned včera, tak jsem se rozhodla, že půjdu.
Představte si 40 nerudných bab ve věku od dvaceti do padesáti let, různých postav. Místní sokolovna byla plná. Počet účastnic nebyl na škodu, jelikož šikovná cvičeitelka stála na pódiu a všechny dobře viděly.
Po prvních deseti minutách, kdy cvičitelka bujaře povzbuzovala, jsem si říkala, že jestli to bude celou dobu v takovém tempu, tak to nemůžu přežít. Ač jsem se snažila věrně napodobit slečnu cvičitelku, synchronizace mého těla moc elegantní nebyla. Nebyla jsem sama. Každá z žen cvičila, jak uměla. A v tom bylo to kouzlo.
Čím se cvičilo déle, tím se zlepšovala nálada v tělocvičně. Na konci hodiny bylo ze čtyčiceti nerudných bab čyřicet bab, které se na sebe dokázaly i usmívat. V neděli jdu zas :)))
6 komentářů:
Luci,to "musel být pohled":-).Myslím nejprve 40 nerudných bab na 40 spokojených samo se sebou:-).
Užij si to.Tady u nás nic takého nemáme.
Miško, on to musel být strašný pohled :)))
Luci to si nemyslím.Vidělas u mě na blogu ten odkaz?To je masakr,ale skvělej.
Toll! Ich stelle mir das unglaublich anstrengend vor. Viel Spaß bei den nächsten Stunden.
Já ti tak závidíííím!!
Super, že sis to užila :-) Ono tělo začne vyplavovat endorfiny a hned je veselo místo 40 nerudných bab :-)
No a ještě si konečně musím vygůglit, co to ta zumba vlastně pořádně je.
Okomentovat