pokračování Fíkovic rodiny


pokračování Fíkovic rodiny
naleznete zde

http://fikova2.blogspot.cz/

úterý 29. listopadu 2011

před - vánoční - šílenství

Co Sofi bere rozum ohledně Vánoc, o to víc mi bere iluze. Chtěla by pod stromkem nejlépe kopec darů, všechno co slyší z reklamy či vidí v hračkářství. 
Rodinný kruh jsem informovala o tom, že JEDEN dárek každé holčičce naprosto stačí. Je mi naprosto jasné, že to všichni myslí dobře :)

Těším se na před Vánoční čas. Pokud budou holky zdravé, tak uplácáme 2 druhy cukroví. Pro radost Sofi a moji nervovou soustavu je to tak akorát :). Moc se těším na vyzdobená města a vesnice, na svařák s kamarády, vůni skořice a vanilky. Doufám, že budeme mít příležitost potkat ty, se kterými se nyní míjíme. 

Sofi dostala ve školce papír se šablonou, měli jej vymalovat a dokreslit rodinu. Upozorňuji, že na obrázku je tatínek, děda, Sofi a Karolínka :))

Náš minimalistický vánoční "věnec", který možná ještě dojde úprav - nejsem moc kreativní :))
dnes jsme se překonaly. Se Sofi jsme tvořily andílky - bilance, 2 spálené prsty (moje)

neděle 27. listopadu 2011

když se něco plánuje

od září byla naplánovaná návštěva babi a dědy z Brodu. Holky byly pořád nemocné. Zejména s Karolínkou se to táhlo, tak pan doktor udělal výtěr z nosu a v pátek, kdy už měla horečky, přišel verdikt - masivní bakteriální invaze. Karolka byla špatná, už dvě noci toho moc nenaspala. Hned jsem volala do Brodu, jaký je stav Karolky. Babička, jako správná babička a lékárníce, se infekce nezalekla, že s dědou v sobotu přijedou. 

V pátek mi logistiku ATB ztížila zkutečnost, že nikdo nebyl doma a já nutně potřebovala, co nejdřív nasadit ATB Karolce a vyzvednout Sofi ze školky. Naštěstí jsou také kamarádi, a to tací, že neváhají opustit kancelář, aby pomohli nebohému dítku - Veru moc díky. 
Další kamarádka z vesnice vyzvedla Sofi ze školky, ještě to vzaly procházkou - Janí díky. 
Bez kamarádů ani ránu. 

Říkala jsem si, že Karolka hned v pátek dostane ATB a brzo se jí uleví. Opak byl pravdou, následovaly další dvě noci s horečkami. 
Babičky a dědečkové vzali Sofi na výlet na Napoleonskou  bitvu. 

 Třetí řada sedašek se hodila velmi :))

Bitva prý byla  báječná 
Měly se konat velké oslavy - babička Maruška, děda Luboš a Vašek slavili narozeniny, leč s Karolkou to na žádné velké slavení nebylo, přesto i na dort došlo.
Korunu tomu nasadila moje máma, které vadilo svítící slunko do očí - závěs máme pouze v ložnici.


Jedno jaké brýle, hlavně, když pomůžou.

Karolka snad bude lepší, ukáže tato noc, jinak budeme muset změnit antibiotika...

pondělí 21. listopadu 2011

O Ježíškovi

Ptala jsem se Sofinky, co by přála od Ježíška.
Sofi mi začala vyjmenovávat: kolo, pejska se zlomenou nožíčkou (ať žijí reklamy v bedně), houpacího koně, kuchyňku co má Adi, stáje s koníky, sponky...
Zastavila jsem ten tok přání a říkám jí, ať popřemýšlí, že Jěžíšek donese jeden velký dárek, tak co by si přála.
Fíková chvilku přemýšlela a pak mi povídá: Ať to Ježíšek donese všechno, že ona si to už přebere.... :))


Ježíšek už představu má. V čem naprosto tápe je nějaká milá, vtipná knížka, kterou by Sofi ocenila. zatím u nás vede Aprílová škola od Žáčka a Káťa a Škubánek. Pokud by jste věděli, tak Ježíškovi poraďte :)



Naštěstí Karolka tak složitá přání nemá :). Dneska se 2x sama otočila, tak máme radost z pokroku.

sobota 19. listopadu 2011

Domácí apatyka

Sofi je víc doma, než ve školce. Není sice nějak extra nemocná, ale škaredě kašle a zelené rýmy se nemůže zbavit už dlouho. Karolínka kašle ještě hůř a přidali se k tomu i teploty. Do toho jí leze zoubek, tak si pak můžu lámat hlavu, jaký moribundus jsme si přitáhli zas domů.
Stává se ze mě odborník na domácí medicíny. 
tymiánový sirup, cibulový sirup, olejový zábal, slezový čaj...

kombinace školky a mimina je náročná, snad se to s jarem zlepší...

a taky inverzi bych oželela..


čtvrtek 17. listopadu 2011

tour de Slezsko

i tak se stalo, že jsme se dnešního jitra vydali směr sever. 

První zastávkou byl Frýdek-Místek, kde jsme chtěli poděkovat za úžasné čepky a nákrčníky, které pro naše cácorky vyrobila maminka našich kamarádů. Po cestě jsme odlovili jednu kešku.
Vašek zná sever Moravy dobře, většina jejich pracovních zakázek se odehrává v tomto regionu. Já, mimo Ostravy, neznám nic. Čekala jsem jen průmyslovou krajinu a byla jsem mile překvapena, jakou hezkou přírodu nacházím. Foťák jsem tradičně zapoměla doma, tak mám slovy DVÉ fotky, z celého dne - budu se snažit polepšit se.

Po Místku jsme dorazili do Havířova, kde na nás čekala jedna zkušená kačerská rodina. 
Sofi dělala dělala s hraním drahoty, všechno sledovala zkoumavým pohledem, aby jí něco neuteklo. Kluci nevěděli, co ji donést :). Byli zlatí!

Jsem ráda, že jsme mohli podílet na luštění právě zveřejněné kešky, která byla následně úspěšně odlovena.
Do Havířova jsme jeli pro dorty. Renče se moc povedli!! Asi nebude problém zjistit, který komu patří :))

Poslední zastávka byla v Ostravě a pak už jsme vydali směrem k domovu. 
Sofi se moc líbí tunel, o kterém tvrdila, že vypadá, jako oči...
Takových výletů víc :)

úterý 15. listopadu 2011

od Katky

Chtěli jsme na zeď nějakou fotku dětí. 
Poprosili jsme Katku Dupalovou, zda by nám nějaké nevyfotila.
Bylo super, že jsme nikam nemuseli a Katka přijela k nám.
Musím říct, že čím je Sofi starší, tím je to s focením horší.

Zde je výsledek:




něco je i na FB.

Katce MOC děkuji a je mi zcela jasné, že JÁ bych děti tedy fotit nemohla  :))

neděle 13. listopadu 2011

Vítání občánků

Včera se konalo Vítání občánků. Dětí se sešlo přes deset.

Karolínka byla právě vzbuzená a v půlce se hlasitě dožadovala jídla, tak jsme se odebraly na chodbu. Právě se podepisovalo do knihy, tak jsme nerušily vítací cerimoniál :).Hanačka nemohla chybět, když už jsme na Hané.



Po vítání jsme zavítali do cukrárny a uvítali se kapučínem a Sofi palačinkou.

pátek 11. listopadu 2011

Hradec Králové

Vašek jel včera do Hradce pracovat. Znám z tohoto města pouze nádraží, nikdy jsem v centru nebyla, tak jsem byla ráda, že mám přležitost Hradec poznat.
Nevím, proč přede mnou Vašek, který v Hradci studoval farmacii, tajil, jak krásné město to je. Byla strašná zima a Fíková ještě kašle, tak jsme nestihli všechno, co bylo v plánu, ale já tajně doufám, že se sem ještě dostanu.
omluvte fotky, jsou z mobilu, nedalo mi to..

Jez Hučák, je vážně hučák. Celá elektrárna je nádherná stavba. Nevěděli jsme, kam koukat dřív. Zda na nábřeží obdivovat kamenné sochy:



labutě a kačeny:
či přilehlé parky:

Tolik zajímavých staveb, parků a ještě jsem zapoměla na ementálovou knihovnu:
snad bude ještě příležitost toto město lépe poznat

pondělí 7. listopadu 2011

Holly

Naše kočka Holly, souvislost s Červeným trpaslíkem není náhodná, se rozhodla, že se stěhovat nebude.
Prvních 14 dní zcela ignorovala, že bydlíme nahoře. Ne, že by nevěděla, kde to je. 
Vašek to nevydržel a 2x kočičí madam přinesl. Koukala, jako by tu byla poprvé. Byly jí představeny její misky na jídlo, na které se moc netvářila a nevěřila, že jsme jí je daly ke koupelně na dlažbu (kvůi snažší údržbě).
Misky tam dlouho nebyly, již jsou v kuchyni.



Jelikož je to chytrá/vyčůraná kočka, tak nyní se musíme o její pozorost dělit.

Nahoru chodí když:
- moji rodiče nejsou doma
- u našich je ruch a Holly chce spát
- v kuchyni mé mámy dojde krmivo, které Holly uzná za poživatelné

u mých rodičů zůstává když
- nás má plné zuby
- táta zatopí v krbu
- přesně v pět, kdy vstává máma, musí totiž dohlédnout, aby máma nezlenivěla a nezapoměla na ranní sprint do kuchyně, aby mohla chlupaté kouli nachystat snídani

Vůbec má naše kočka spodní (moje rodiče) domácnost vycvičenou a jak jsem již psala, pečlivě dohlíží, aby nelenivěli. Dokonce i můj táta se o ni postará, když Holly předstírá brzký skon kvůli nedostatku potravy, přičemž u nás má plné misky.

Mockrát jsme rodičům říkali, ať ji nekrmí, že se přestěhuje k nám. Efekt NULA.
Tak nechci nic slyšet o tom, že je to NAŠE kočka. Respektive je naše, i rodičů :)))