pokračování Fíkovic rodiny


pokračování Fíkovic rodiny
naleznete zde

http://fikova2.blogspot.cz/

pondělí 31. října 2011

krásný podzim


Lampionový průvod byl krásný. Všude plno světel. Rodiče naší kamarádky vybavili lapionem i mě. Asi po dvaceti letech jsem měla lampion se svíčkou, byla jsem svému okolí pěkně nebezpečná.
Vůbec se svíčkami máme v rodině problém a podpálíme kde co.
Moje maminka si včera podpálila notebook. Našteští funguje, ale díra o velikosti dvou mexických dolarů v něm je.


 
Objevili jsme geocaching. Vašek díky tomu navštívil místa v okolí, která nikdy neviděl.

Je to super relax. Jdeme ven, dozvíme se něco nového a hladina adrenalinu se často povážlivě zvyšuje.


a podzim se letos vskutku vydařený...

pátek 28. října 2011

Na hradě

Vašek tento týden měl hodně cestovní. Ve středu jel do Liberce, tak jsme se s nim svezly do Brna za Jančou.
Program jsme měly nabitý.
Startovaly jsme v Klafe. Tuto kavárnu mám moc ráda. Takových, kdyby bylo víc...


Z Klafé jsme šly na Kraví horu, kde je park, různá hřiště a hlavně hvězdárna. Hvězdárna se nyní opravuje, a již nyní je vidět, že rekonstrukce je velmi povedená.
Na hřišti se vyřádila nejen Sofi :)


Podzim vybravil přírodu do sytých barev, až oči přecházely.



Na Špilberku je výstava Bořka Šípka, na kterou jsem se vydaly. Sklo bylo krásné. Ještě více mě však upoutaly prostory, ve kterých se výstava konala. Šlo o opravenou gotickou část Špilberku.

Sofi měla milion dotazů ohledně princezen, vězení.. A Karolka rozdávala úsměvy na všechny strany.


pod hradem je hřiště - jak jinak, než v podobě hradu


Park pod Špilberke je kouzelný. Na fotce má jeden strom svetr, najdete jej?


Vůbec nám nevadilo, že jsme místy zmokly. Výlet to byl vskutku povedený.
Po dlouhé době jsem v Brně nebyla pouze nakupovat či něco vyřizovat.

Už teď se těším, na další výlet, ten už bude v adventním čase.



pondělí 24. října 2011

Jak si hýčkat štěstí

jsme nadšení z nového bydlení. Užíváme si všeho nového.

byla tu první návštěva, které jsme mohli uvařit kafe 

můžu uvařit sobotní oběd i pro mámu s tátou

v koupelně máme konečně světlo a zrcadlo

našli jsme 4 stejné židle, které právě rekonstrujeme, abychom neseděli na různých stoličkách :)



teď už nám vše přibývá pomalu. Dodělávky jsou na dlouhé lokte a často za maličkostí je schovaná spousta práce.

Za normálních okolností dlouho nevydržím doma. Nyní si to užívám.

Proto, když pojede okolo, zastavte se na kafe 
(raději se předem ujistěte, zda doma opravdu sem :))

pátek 21. října 2011

Není dýně jako dýně..

Na jaře jsme seli spoustu druhů dýní. I takové ty klasické, oranžové veliké. Něco rostlo, všem jsem říkala, kolik dýní bude. 
Cosi rostlo, připomínalo to meloun. Když už jsme chtěla tuto "dýni" použít, tak jsem hledala na netu, jak se vlastně jmenuje. Zjistila jsem, že to není dýně, nýbrž tykev olejná. A tykev olejná se ke kuchyňskému zpracování vůbec nehodí. Má však výborná semínka, která se nemusí loupat a báječně chutnají.

Tykve byly krásné, žíhané, příslo mi líto, nechat je napospas zubu času.

Moje máma to vyřešila, dýni vydlabala, čímž inspirovala i ostaní.





Máma do práce vydlabala i okrasnou dýni a výsledek nebyl vůbec špatný.


Karolínce se u mámy v práci moc líbilo. Doufám, že lásku ke knihám mít bude.


úterý 18. října 2011

jak děda pro Sofi do školky šel

Mám občas full service.

Vašek, když je doma, zaveze Sofi do školky a vyzvedává ji ten, kdo to má po cestě. 
Dneska se děda zastavil doma na oběd. Uplatila jsem ho polívkou, aby mi zajel pro Sofi a já nemusela oblíkat Karolku. 

Děda dostal instrukce, jaké oblečení vzít domů, přece jenom je ráno zima a Sofi je víc navlečená.
Ve školce děda chytil první kalhoty, co viděl, a jal se je oblíkat vnučce. Kalhoty však byly sousední holčičky. Naštěsti se maminka sousední holčičky bránila a kalhoty si uhájila. Děda přestal pátrat po kalhotech a Sofi domů přivezl v legínách - no hlavně, že přivezl :))

Doma jsem zjistila, že ve školce nechali ještě  mikinu.

Jeden by řekl, že si Sofi svoje oblečení už pozná. I by poznala, kdyby to neměla tak na háku. Byla by schopna odejít jen kalhotkách :))a ještě se tomu až doma divit.


pátek 14. října 2011

proč mám blogovací výpadek

odpověď je jednoduchá - stěhujeme se.

tento týden jsme poprvé spali v našem bytečku. I když nám připojení funguje, tak zatím používáme pouze jeden počítač. Nejsme schopni zprovoznit další.

Plánovala jsem si, jak se v klidu a postupně přestěhujeme. Realita je jiná. Máme tu trochu chaos, vše mi jde pomaleji, než jsem čekala, ale ničemu to nevadí.

I když bych moji mámu ráda zbavila našeho zbytku harampádí co nejdříve :))

Sofi spí ve svém pokojíčku a nese to statečně. Karolínka má svou postýlku, kterou i nadále pohrdá. A naše kočka má dvojí stravu, chodí tam, kde zrovna někdo je.





až  se zabydlíme, bude to se mnou zase lepší :)




podzim na Vysočině

tento týden nás Vaškova práce zahnala na dva dny na Vysočinu.

Stihli jsme toho spoustu. Procházky Brodem, krmení kačen..Babička s dědou si užili vnuček.




Bylo to moc příjemné zpestření..

neděle 9. října 2011

Kdo nemá v hlavě.... aneb můj nejdelší příspěvěk

Kdo nemá v hlavě, má v nohách -  se u nás říká.
U mě to platí několikanásobně, následující story je vševypovídající.

Na jaře jsme našim kamarádům koupili v Ikey dárkový poukaz, který jsme jim chtěli dát svatebním darem. Ještě jsem si říkala, jak to mám vyřešené a nemusím si dávat penízky bokem. Poukaz jsem velmi dobře uložila ke složce s rodnými listy. Asi 14 dní před svatbou jsem dělala pořádek v papírech a z té složky třídila nepodstatné papíry. Mé mámě jsem na chodbě složku i s poukazem ukazovala a se smíchem jsem jí povídala, aby se dobře podívala, kam to dávám, kdybych to náhodou hledala - hledám stále něco.

Nastal den odjezdu na svatbu a já poukaz nemohla najít. Hledala jsem všude. Moje zoufalost byla veliká. Když už bych oželela ten poukaz, tak co rodné listy? Při představě vyřizování všech rodných listů, mě jímala hrůza. 

Na svatbu jsem odjeli bez daru a další poukaz koupili po cestě. 

Rodiče i Vašek mě uklidňovali, že jak začneme stěhovat věci, tak se složka najde. 

Nedalo mi to a každý týden jsem hledala. Prošla jsem naprosto všechno. Jeden by se divil, kam všude jsem se dívala. Leč po zkušenosti, kdy jsem peněženku vyhodila do popelnice a vyzvedla si  ji před domem až ráno, jsem nevěřila už ničemu. Ehm, takto jsem vyhodila nejen peněženku, ale i Vaškovi klíče od auta. Naštěstí v záchvatu zoufalosti jsem prohrala i odpadky a klíče našla.

Posledních 14 dní průbežně stěhujeme naše věci. Níkdo se mě už neptá, zda jsem našla, tak pravidelně informuji sama, že jsem nenašla..

Pomalu jsem se smiřovala s myšlenkou, že jsem složku vyhodila s těmi nepodstatnými papiry, aniž bych si toho všimla.

Dnešku jsem však dávala šanci. Začali jsme stěhovat knihovny - tam jsem hledala poprvé a poté několikrát. Pěkně jsem všechno vystěhovala, knihovny sama odsunula ode zdi a bylo tam NIC. Zklamaně jsem mámě hlásila, že opět NIC, a že si budu muset nastudovat, jak se žádá o nové rodné listy. Vtipné je, že bychom museli objet tři různé matriky.

Odešla jsem nahoru a čekala jsem, až Vašek stavebním výtahem vyveze knihovny nahoru. Knihovny však nemohl sám unést, tak vyšroubovával dva spodní šuplíčky. A co myslíte, složka byla TAM. Byla tam i s rodnými listy a poukazem. Musela jsem si sednout. Složka zapadla pod šuplíček tak šikovně, že šuplík šel pohodlně zavřít. 

Mám radost. Sofi budu moct konečně vyřídit pas a za poukaz si koupíme další knihovnu :)). 
Stále ty knihy nemám kam dávat :))



sobota 8. října 2011

při práci

občas si říkám, když ty naše holky vidím, jak se děti přizpůsobí každému prostředí.
A že u nás nyní extrémů je.
Na pomezí kuchyně a verandy

na matraci, kterou máme zatím místo sedačky

ve své postýlce v novém obývacím pokoji

v houpačce


jak se hlídá spící dítě aneb Sofi mezi svým nepořádkem


úterý 4. října 2011

BabyKlokánci

tak jsme se zas pustili do akce pro předčasně narozená miminka. 

Asi bych se měla stydět, že popud k tomu dala až Ikea, která měla v akci plédy za 19 Kč. Na rok naše činnost utichla, jelikož jsem řekla, že až dostavíme, tak se teprve do dalších akcí vrhneme.

Akce v Ikey byla sice výborná, ale nákup byl omezen třemi kusy na osobu. Přestože akce trvala pouze tři dny a červených plédů bylo omezené množství, tak nakonec mise byla úspěšná. 

Nakonec máme 40 zavinovaček a 7 přehozů na inkubátor 
(červená barva proto, že nejlépe napodobuje prostředí v děloze)

 Přehozy dodali: Ivanka a Viktor Müllerovi
(foto dodám)


Janča Kučerová

O střih se postarala paní Ilona Huvarová s mou mámou:

Mě bylo svěřeno pouze vyprání a poskládání (čím to asi bude :))))

Moc všem zúčasněným děkuju za jejich peníze, čas, a hlavně ochotu pomoct dobré věci!!

sobota 1. října 2011

veskrze nepozitivní příspěvěk

Moji rodičové odjeli na víkendový pobyt pod hrad Bouzov. Poukaz věnovali i kamarádům, tak se jeli bavit společně.. Již po cestě v autě si měli o čem vyprávět a "předhánět" se, který z nich si urval větší moribundus.
Moje maminka již skoro týden baští antibiotika proti borelióze, tátu skolila smrtelná nemoc všech chlapů - rýmečka. Kamarád propadl střechou a dopadl na beton, zlomeného nemá nic, dobitý je pěkně. Jen jeho žena je v pořádku - alespoň před odjezdem byla.
Přesto plni očekávání vyrazili vstříc novým zážitkům. (Já jen doufám, že na seznam úrazů a nemocí již nic nepřibude :))
Jeden by řekl: Kocour není doma, myši mají pré.
Žel Vašek má předveletržní víkend, a tak tráví víkend v Brně a domů se jezdí pouze vyspat.
Mě hrabe z dětí. Fíková má rýmu jako trám, tak se snažíme tak různě zabavit sebe navzájem, dokonce na rukodělnou činnost došlo - kdo mě zná, tak ví, že to zrovna není můj velký koníček.
Karolínce roste zub, tak místy nevrlá, rukama tvořit nemůže, tak si ručičky zdatně rve do pusy.



V Brně

včera jsme byli všichni v Brně. Vašek pracoval a já musela k paní doktorce, na nákupy a taky popřát tetě Janě.
Musím říct, že je zážitek, jít s dětma k lékaři. Naštěstí sestřička v ordinaci byla akční, když jsem vyšla z ordinace, měla Karolku na klíně, telefonovala a ještě okem koukala po Sofi.

Gratulaci jsme taky stihli. U Wannieck galerie se sedělo moc dobře. Sofi měla kde lítat a my jsme si mohly popovídat :)