pokračování Fíkovic rodiny


pokračování Fíkovic rodiny
naleznete zde

http://fikova2.blogspot.cz/

čtvrtek 29. dubna 2010

Zahrádka

Vyjímečně jsme na Hané již ode dneška. S Fíkovou jsme stihly spoustu práce. Zasázely a zasely jsme kde co. Nyní děj se vůle přírody, u nás přežijí pouze ti nejodolnější..
Od minulého týdne vykvetlo taky ledacos na "skalce". Tak mi ty kytičky udělaly radost :)


Sofi si vyjíměčně nechala učesat dva copy - dalo to přemlouvání.

Chlupatá koule


Včera večer jsem povídala Fíkové pohádku. Sofi ležela v postýlce a poslouchala. Když jsem byla u části, kdy vlk sežral babičku, tak jsem si všimla, že po okenním parapetu z venku se mihl nějaký stín. Bydlíme ve druhém patře  bytového domu. Tak jsem povídala dál, když jsem stín uviděla znovu a již měl konkrétní obrys. Značně mi připomínal naši kočku.
U normální kočky bych se nad tím ani nepozastavila, ale naše kočka se bojí občas i sama sebe. Napřed mě vyděsilo, jak se tam dostala. Skočila tam ze zábradlí z balkonu - divím se, že to přežila ve zdraví - již několikrát jsem ji viděla lézt po stromě a to by jeden zaplakal, jak je nešikovná.
Bála jsem se o ni. Volala jsem na Vaška, zda by jí šel opatrně otevřít okno, takovým způsobem, aby se nepolekala a nesletěla dolů. Vašek, kočičí záchranář, se úkolu ujal s typicky mužským klidem a nechápal, proč já tak hysterčím :))
Kočka domů jít nechtěla, asi měla procházek málo - tak byla ulovena.
Oddechla jsem si. Sofi sem pohádku dopovídala.

Naši kočku výlet zmohl, deset minut od ulovení již chrněla na sedačce a odmítala být rušena.

středa 28. dubna 2010

Brněnská přehrada

Včera jsme měly sraz s Albi a Veru na přehradě. Nejdřív jsme děti vypustily na Mraveništi, což je veliký venkovní areál členěný pro různě stará dítka. Ta naše si tam pěkně zařádila a my mohly v relativním klidu probrat novinky :).

Po obědě nám holky usnuly v kočárcích, tak jsme se ještě prošly. Přehrada je konečně napuštěná a od května by opět měly jezdit parníky. Tento výlet vřele doporučuji, zvlášť, když se spojí s vycházkou na hrad Veveří.





pondělí 26. dubna 2010

Pomocníci

příštích pár měsíců, upřímně doufám, že to budou pouze měsíce, tady budou fotky rekonstrukční.
O víkendu se zuřivě bouralo a konečně se zapojil i Vašek.


Děda s Vaškem však mají odborný dohled
 Sofi v tepláčkách po mě :))
a pomocníka

Zatím si ani nedokážu představit, že to někdy bude hotové...

pátek 23. dubna 2010

Vojtěška a Vojtěch


Dnes má svátek Vojtěch. Vojtěch byl můj stařeček - tatínek mé babičky. Náš stařeček měl dvě dcery. Jedna se jmenovala Miluška a druhá Vojtěška. Vojtěška byla moje babička. Co si pamatuji, tak se babička zlobila, že slaví svátek na Vojtěcha, jaké prý jí to jméno stařeček dal. 

Náš stařeček se dožil vysokého věku 96 let. Dobře si ho pamatuju. Po obědě spával na kanapi, kreslil mi zajíce a povídal o tom, jak byl na frontě v Itálii. 

Babička se vysokého věku nedožila, umřela v roce 1999, kdy jí bylo 59 let. Babičku měli lidé moc rádi. Když umřela, tak jsem často narážela na, pro mě neznámé, lidi v okolních vesnicích, kteří mi o ní povídali. Byla to velmi praktická a trpělivá babička. Až nechápu, jak mě od mala dokázala motivovat k činnostem, které by mě normálně vůbec nebavily.
Mrzí mě, že ji nestihl poznat můj muž, že neviděla Sofi. 

Tak alespoň vzpomínka a zapálená svíčka nám dnes připomenou ty, co již nejsou s námi...

středa 21. dubna 2010

Výlet s dětmi



Fíkové nejoblíbenější dřevěný koník

Jely jsme s dětmi do Hartmanic.
Měly jsme skvělé ubytování -vlastní vchod pro tři pokoje a každá svůj pokoj i s příslušenstvím. Což bylo pro nás ideální, žádné další děti, soukromí. 
Musím řict, že to v tom penzionu maji skvěle vymyšlené. Existuje rozpis do bazénu, tak tam není ustavičně halda rodičů s dětmi a tím pádem se děti střídají i v herně, která má luxusní velikost. prý jsou tam dokonce dvě, ale tu druhou jsme nestihly navštívit. Výborně tam vařili. Holky toho spořádaly tolik, že jsme se nestačily divit.
Moc jsem se bála, že budeme obklíčené hordou dětí a jejich maminkami, bombardovány otázkami, jak že máme staré děti apod. Nic takového se nekonalo a mile mě to překvapilo.

Veru s Albi chodí od malička s Adi a Baru plavat. Zvlášť Adrianka je vyloženě vodní živel, potápění, skákání, neustálé lití vody na hlavu není problém. 
Holky mi rozšířily obzory s tím, co všechno jde dělat s dětmi v bazénu.  Po třech dnech Fíková do vody skákala, plavala sama /pouze s těmi pěnovými rukávky/ a dokonce ji Albi potopila a obešlo se to bez křiku. 
Byla to super akce, doufám, že to brzy zopakujeme :) 

 Více fotek na rajčeti, videa časem na youtube ;)

Matky na mateřské

 jediná fotka, kde jsou všechny tři Cácorky pohromadě 
Sofi, Adrianka, Barunka
/ omluvte prosím přitomné hnáty ;) /

jsme tři matky na mateřské, které spolu podnikají již nějaký ten pátek různé akce. Prý ani kamarádské vztahy nemají probíhat ve třech. Dvě se prý vždy spiknou proti té třetí. 
Nevím, jak teorie, ale nám to vyhovuje maximálně. Třeba právě proto, že dvě z nás, mohou "prodrbat" tu třetí :)
Totéž platí o našich dětech. Každé z dětí má svůj vlastní rytmus a vlastní nálady, tak je velká šance, že alespoň dvě děti ze tří si pohrají.
Každá jsme naprosto jiná, s jinými výchovnými, společenskými, ideovými, .......názory.
Když o tom přemýšlím, co nás spojuje, mimo obdobně starých dětí, je i to, že mateřství a péči o dítě nepodřizujeme veškerý svůj čas. V rámci možností se snažíme, aby se děti "přizpůsobily" nám.

Když přišla Veru s nápadem, že bychom mohly jet s dětmi na nějaký pobyt, tak jsem byla nadšená. Méně jsem již jásala, když volba padla na penzion, kde shromažďují především jen matky s dětmi. Při představě 40 dětí na jednom pískoviští, v jedné herně, v jednom bazénu, mě jímala hrůza. 

Možná dobře, že jsem viděla vše tak černě, jelikož skutečnost překonala mé představy :)

na skok

 foto je ilustrační, koně jsou souseda z Hané

po několikadenním výletu stále zpracovávám fotky a videa. Tak mi jěště chvilku potrvá, než z tohoto pobytu udělám  "ucelený" deníček 


Každopádně bych chtěla MOC poděkovat všem za jejich ocenění. Velmi si vážím vašich návštěv u nás na blogu. Ani bych nevěřila, na kolik báječných lidí můžu narazit při psaní blogu.

DÍKY!!!

čtvrtek 15. dubna 2010

Dialog s dcerou

 foto je ze včera. tričko dostala od babi a dědu ze Studence a je na něm nápis: Již od mala vychovávám své rodiče

Stojím u otevřeného šuplíku se Sofčiným prádlem a volám na Sofi:
Sofi, pojď si obléct tričko se šnekem
Sofi: Ne, neciii 
Svoji žádost opakuji ještě 2x - výsledek je stejný

Pak se naše malá Marnivá odebéře k otevřenému šuplíku a hrdě ukáže na růžové triko s flitry /tričko jako od kolotočářů/ a hlasitě pronese: toto
a klidně se nechá obléct do růžového flitrového trika


Doposud ji nevadilo, co jí oblekám, nyní má potřebu se ke všemu vyjadřovat. Nejsou jí ještě dva, a přesto ví, co chce. Raději nepřemýšlím, co bude za pár let...

středa 14. dubna 2010

Vláčky a brněnské výstaviště

Ráno jsme s Fíkovou vstaly levou nohou, protivné jsme byly obě, a to velmi. V deset jsme odjely na cvičení, kde se Sofi vůbec nezapojovala, což mi na náladě nepřidalo. 

Po cvičení jsme si šli, už i s Vaškem, spravit chuť do Výtopny. Výtopna je skvělá malá restaurace, kde pití rozváží vláček. Nevím, kdo je nadšený víc, zda děti nebo tatínci. Aby to pražským nebylo líto, tak v únoru byla otevřena jedna Výtopna i v Praze. 

Pak jsme se odebrali na nedaleký veletrh, který byl zaměřen na oblast stavebnictví. Bylo vidět, že krize zasáhla i tento obor, vystavovatelů bylo podstatně méně. Co mě překvapilo, byl přístup samotných vystavovatelů. Očividně byli  znechuceni /až na vyjímky/, že musí vůbec vystavovat a kolemjdoucích lidí si nevšímali. Nechápu takové chování. 
Neustále srovnávám se strojírenským veletrhem, kam tedy chodí spíše veřejnost odborná. Díky Vaškové práci tento veletrh navštěvuji každý rok a ještě se mi nestalo, aby mě tam někdo ignoroval. A to rozhodně nevypadám na potenciálního zákazníka, obzvlášť s Fíkovou na ruce.

Pozitivní bylo, že jsme okoukli interiérové dveře, garážová vrata a obdobně důležité prvky, jež jsou nutné k rekonstrukci. Vaška, na rozdíl ode mě, zajímalo naprosto vše a být to na něm, tak na veletrh jdeme zítra znova....

Pro mě nejzajímavější exponát

pondělí 12. dubna 2010

Ikea

za dva měsíce to budou dva roky, když moji rodiče předělávali kuchyň. Byla to humorná akce. Z předělání části kuchyně se stala kompletní rekonstrukce, včetně odpadů a elektriky. Byla jsem v 9. měsíci, tak moje účast  byla  sporná, i když jsem se snažila,  úkoly si přizpůsobovala svému stavu.
Byl to jistě zážitek, vidět sporák postavený venku na stolku, u kterého jsem seděla a urputně drhla troubu. Na závěr jsem troubu vzala proudem vody z hadice, to již okolí objednávalo v panice nový sporák, a ejhle, sporák s troubou fungoval a funguje dodnes. 
Celá akce, i s položením dlažby ve dvou místnostech, trvala 14 dní. Kuchyň jsme koupili v Ikee. Všichni byli spokojeni. 
Až minulý týden mi moje máma ukazovala, jak se jí z čelních dvířek loupe lak. Tak jsme vzali dvířka na ukázku do brněnské Ikey. Tam není nic problém a dvířka nám komplet vymění. Jen už nemají stejný odstín, tak jediným problémem bude vybrat novou barvu.
Tak dobrou zkušenost, co se týče reklamace, odjinud nemám. 

Mrzí mě, že nemůžu dodat fotky, ale nejede nám sdílený disk :(. Budeme muset poprosit Míšu, aby nám to opravil...

neděle 11. dubna 2010

Víkendové zážitky

Víkend nám poskytnul spoustu rozmanitých zážitků. Zvlášť sobota byla nabitá. 
Místní sbor dobrovolných hasičů prováděl sběr železného šrotu. V praxi to probíhá tak, že máme několik dní před okny velký kontejner, kam lidé mohou železo dávat. Jelikož půlku obyvatel naší vesnice tvoří "nepřizpůsobiví občané", tak se šrot musí hlídat. Letos na nás tito spouobčané dokonce zvonili, zda si mohou něco odvést. Ne, pro ně nebyla odpověď, tak se o přemístění materiálu přesto několikrát pokusili. Naštěstí máme jiné vnímavé, a neustále hlídkující spoluobčany, kteří šrot bránili vlastním tělem.

Fíková v sobotu, přes nepřízeň počasí, odzimovala pískoviště. Nadšená byla velmi, odmítala jít domů.


Moje představy o práci na zahrádce vzaly za své. Byla taková zima, že jsem byla ráda, že jsem doma.

Vašek pokročil s projektem na rekonstrukci, tak snad příští týden bude všechno v kupě a začně se reálně něco dělat. Zatím jen sedí u CADu a rýsuje. Sem tam se ozve nějaká otázka na mou osobu, kdyby se mně neptal, tak to vyjde na stejno. Je pro mne naprosto nepodstatné, zda zásuvka bude od zdi 15 či 30 cm.

Příští týden je v Brně stavební veletrh, tak se tam chystáme. Zejména kuchyně mě budou zajímat.

Radost mi udělala sousedka. Když jsem se vdávala měla jsem od ní půjčený přívěšek na krk. Moc se mi líbil. Sehnala tu paní, která tyto věci vyrábí a jeden jsem dostala darem. Mám z toho přívěšku velkou radost..



pátek 9. dubna 2010

Perpetuum Jazzile

Díky kamarádkce jsem narazila na slovinský sbor Perpetuum Jazzile. Moc se mi líbí. Ráda bych na koncert, ale to je zatím hudba budoucnosti. V Česku nevím, že by hráli a na zahraniční návštěvu si budu muset ještě počkat. Teď sháním CD nebo DVD.

Moc doporučuji tuto skladku, buďte na začátku trpělivý a zesilte si zvuk, výsledek bude stát za to :)




moje srdečná záležistost je Cudna noc

čtvrtek 8. dubna 2010

Loupáček versus croissant

V práci již několik dní  běží diskuze na téma loupáček a croissant.
Opravuji původní verzi, vřava byla velká, tak jsem to pochopila opačně :)) 
Někteří tvrdí, že croissantu se říká loupák. Osobně jsem to slyšela poprvé.
Pro mě croissant je světlý, často i s náplní. Loupáček je sladký rohlík mého dětství - nejlepší byl s máslem a marmeládou.
Ti, co si zaměňují croissant s loupáčkem jsou mladší, než já. Že by mladší ročníky měly jinou terminologii?


croissant

loupáček
Jak to máte vy?

středa 7. dubna 2010

Doma u Hitlerů

Naše láska vzkvétá,
SS helmy smeká..


Včera mě potkala kultura. Díky Janče jsem se dostala k lístku na představení DOMA U HITLERŮ aneb Historky z Hitlerovic kuchyně v Hadivadle v Brně.
Představení je seřazeno z šesti chronologicky řazených výjevů z Führerova života. Autorem je Arnošt Goldflam.

Nevěděla jsem co mám čekat, nedokázala jsem si představit jevištní komedii na toto téma. Výsledkem jsem byla nadšena. Adolfa Hitlera představoval výborný Petr Jeništa, jehož partnerkou byla Jana Plodková alias Eva Brownová. Díky malé scéně, kde představení probíhalo, jsem mohla ocenit dokonalou mimiku Vůdce.
Z některých veršů mi šel mráz po zádech, vybavovaly se mi souvislosti, které člověk z historie zná.

více o představení z idnes.cz.

pondělí 5. dubna 2010

Prodloužený víkend na Vysočině

Brod nezklamal. Babička s dědou byli nadšení ze Sofi. Co je z ní batole, tak s nimi komunikuje mnohem více a často nás několik hodin nepostrádá.



Již tradičně jsme šli krmit kačeny. Kousek od řeky vyrostlo báječné dětské hřiště, které Fíková s Adélkou musely vyzkoušet. Navštívili jsme kamarády, snědli tuny jídla...




Jinak to bylo náročné. Přitom Fíková měla parťáka, 5-letou tetu Adélku, a babičku s dědou, kteří byli připraveni v čemkoliv asistovat. Jak byla Sofi plná dojmů, tak v noci moc nespala, vstřebávala zážitky. Mluvila ze spaní a nebyli jsme schopni ji vzbudit.

Sama nejsem schopna některé zážitky tohoto víkendu vstřebat.

Rodinu odkazuji na rajče, kde jsou všechny fotky z víkendu.

pátek 2. dubna 2010

Cestování

Jedeme na Vysočinu. Dle aktuálního počasí přibalím i zimní části našeho šatníku, které již byly pečlivě uskladněny. Podle počtu zabalených zavazadel by jeden soudil, že jedeme na měsíc a ne na prodloužený víkend. Už ráno mne šokovaly tyto obrázky . Doufám,  že je to poslední záchvěv zimy.
A to jsou mezi námi odvážlivci, kteří již přezuli svá auta na letní gumy. 

Velikonoce bych zrušila, zejména  velikonoční pondělí. Dokud jsem byla dítkem školou povinným, tak u nás zvonili mí spolužáci. Já měla nachystané pestré stužky a vajíčka. Dnes u nás zvoní různé menšiny a chtějí úplně všechno, včetně peněz... Tak poslední roky rodiče zvonek vypínají, pokud jsou tedy vůbec doma. 

Už několikátý rok trávíme  velikonoce u Vaškových rodičů, stal se z toho již zvyk. Sjíždí se tam i zbytek rodiny. Těším se, že objedeme kamarády, které máme v okolí.

Zelený čtvrtek

Vašek mi poslal fotky za svého mobilu, nedá mi to, abych se nepodělila. Je tam dokonce vidět moje ostříhaná hlava, a naše aktivity o Zeleném čtvrtku..

Jak jsme šli na oběd

O Zeleném čtvrtku na zeleném pivu

 S Míšou na skluzavce