pokračování Fíkovic rodiny


pokračování Fíkovic rodiny
naleznete zde

http://fikova2.blogspot.cz/

úterý 29. září 2009

Ponožkový dům

Náš dům na Hané je starý přes 140 let, tedy co my víme, přesné stáří se nám nepodařilo dohledat – zatím. Obvodové zdivo je široké něco přes metr. Dům si udržuje stejné klima skrz všechna roční období. Když je venku 35 stupňů ve stínu, tak uvnitř musím mít ponožky, jelikož je mi zima. V zimním období vyměním klasické ponožky za pletené. Nebo se přesunu blíže ke krbu.
Mám ten dům moc ráda.
Téměř týden jsme nyní strávily se Sofi u babičky a dědečka na Hané. Vašek je na delší služebce, tak aby nám nebylo smutno, jely jsme do Studence. Už sama cesta byla velkým zážitkem. Sofi jela poprvé z Brna vlakem. Všechna úskalí spojená s tímto druhem cestování jsme zvládly na jedničku ;)
Sofi teprve objevuje kouzlo venkova. Zjistila, jaká je to paráda, když si ze zahrady může udělat samoobsluhu, natrhat hrozny nebo maliny, válet se bez obav v trávě…
Moc bych si přála, aby byl letos v zimě sníh a my si užili i zimních radovánek.

středa 23. září 2009

Mraveniště












S Adriankou, Barunkou a Ondráškem

Koupací

foceno mobilem :)



pondělí 21. září 2009

menstruační kalíšek



Menstruační kalíšek

Už dlouho mezi kamarádkami lobuju za tuto vychytávku.
Většinu dotazů není problém najít na netu. Důvěrné dotazy klidně zodpovím.

Proč jsem do toho šla já:

- mám husí kůži, když si představím, že se pařím v umělé hmotě, čímž vložky bez pochyby jsou

- ze začátku mi přišlo jedno, zda používám tampony, či kalíšek /z pohledu instalace ;) /

- rozhodně je to výhodná koupě, kalíšek vydrží i deset let

- je to ekologické. Každá žena průměrně za svůj život spotřebuje 10 000 kusů vložek nebo tamponů. Umělohmotné součásti těchto hygienických pomůcek nejsou rozložitelné přirozenou cestou v krátké době, a tak se hromadí na skládkách a zatěžují životní prostředí při spalování ve spalovnách odpadu.

- je to strašně pohodlné, ani nevím, že ho mám, jde používat při jakémkoliv činnosti či sportu, včetně plavání


Odkazy:
kalisek.cz


menstruacnikalisek.cz


vbavlnce.cz

Vřele doporučuji!!!

Pro přirozený porod


Je mi ctí, že vám můžu představit projekt Pro přirozený porod

Proč sdružení Pro Přirozený Porod?

V současné chvíli neexistuje v českém porodnictví možnost svobodné a informované volby místa a druhu porodu. Budoucím matkám a matkám není tak umožněn volný přístup k veškeré možné péči a informacím, porodním asistentkám není umožněno provádět všechny výkony pro které jsou aprobovány.

Přestože jsme si plně vědomi, že již existují sdružení zabývající se touto problematikou, myslíme, že další sdružení má svůj smysl. Hlavním důvodem je existence lidí, kteří mají chuť a motivaci se do jeho aktivit zapojit.

Pokud i Vy, moji drazí kamarádi, máte chuť se zapojit, není nic jednoduššího, než vstoupit do sdružení ;)

neděle 20. září 2009

Rok se s rokem sešel..

.. a já jsem zase o něco starší.
Přijde mi, že těch posledních 10 let uteklo moc rychle.
Včera jsem přemýšlela, jak sem slavila 18-tiny. Tenkrát oslavy byly bujaré a náročně. Měla jsem rok do maturity a konečně jsem mohla jezdit autem. Přišlo mi, že nic není nemožné..
Z minulosti jsem se nepoučila i nyní byly oslavy bujaré až destruktivní. Rozhodně na to nejde zapomenout. Fotka není žádná - na jednu stranu taky dobře ;)

čtvrtek 17. září 2009

Petice členům poslanecké sněmovny

Výzva poslancům parlamentu ČR


http://www.petice.net/petice-clenum-poslanecke-snemovny


Adresáti: Předsedové klubu poslanecké sněmovny, předsedové politických stran, předsednictvo poslanecké
sněmovny

Vážený pane předsedo,
my, občané ČR, jsme znepokojeni narůstající výší státního dluhu a neuváženého utrácení státních peněz. Podporujeme snahu o zastavení strmého zvyšování státního dluhu a s ní spojenou nutnost omezit současné státní výdaje.
Navrhované škrty ve státním rozpočtu se dotknou velké skupiny domácností a zvýšení DPH by ovlivnilo všechny občany. Chápeme však, že v dobách krize si všichni musí utáhnout obrazné opasky a uskromnit se. Proto bychom rádi vyzvali Vás a všechny členy Vlády i Parlamentu České republiky, aby šli národu příkladem a dobrovolně snížili své platy,které hradí státní pokladna, o symbolických 10% a dále radikálně snížili poslanecké náhrady alespoň takovým způsobem, že pokud nebudou legitimně vyčerpány, propadnou ve prospěch státu a nebude možné jich využít k osobní potřebě.
Úloha poslanců a vlády spočívá nejen v zákonodárství, ale také v roli vůdců národa a v této roli by měli především svůj národ inspirovat vlastním příkladem a dokázat, že se svěřenými prostředky dokáží rozumně hospodařit.
Ukažte národu, že stavíte zájmy státu a jeho občanů nad vlastní prospěch!



Prosím všechny, kteří chtějí podepsat petici, aby se registrovali a podepsali petici na internetové stránce


Nebuďme lhostejní k tomu, co se děje s s našimi penězi.

středa 16. září 2009

S Fíkem na veltetrhu

Vašek, jako každý rok touto dobou, tráví týden na strojírenském veletrhu. Ne jen týden. I víkend před veletrhem a víkend po veletrhu.
Loni tam Sofi, co by tříměsíční kojenec /schválně jsem hledala fotku a našla jednu, kde je Vašek těsně před odchodem na výstaviště, celé odpoledne prospala a já si krásně všechno prošla. Foukal vítr, měla jsem svetr a kozačky.



Dnes bylo krásné babí léto. Tak jsme si se Sofi vyšly jen v tričku. Jen to spaní se nekonalo. Sofi to zajímalo chvíli a poté chtěla chodit hlavně tam, kde se nesmělo. Naštěstí vystavovatelé byli tolerantní a dokonce jsme dostaly nějaké dárečky :))



Jsem si jistá, že si všichni /zejména manželky vystavovatelů ;) / oddychnou, až bude pátek, s vědomím, že je zas na rok pokoj...

neděle 13. září 2009

Mrkev v zimě, sáňky v létě...



Jako nezkušená mono matka /rozuměj – matka jednoho dítěte/ polemizuji o tom, co se dělá s dítětem v zimě. Praktická stránka problému je mi celkem jasná – jaké kusy zimního oblečení kam obléci, potřebná zásoba náhradního ošacení apod. Co mi není jasné: jak budu Sofi bavit v zimě, když nebude sníh a bude škaredě. Nyní trávíme
každý den na pískovišti, kde je Sofi nejvíc spokojená.
V kočárku dlouho nevydrží, bez kočárku to taky ještě nejde – nebo jde, ale maximálně kolem domu a cílem musí být alespoň zmíněné pískoviště.
Teď babo raď!!

pátek 11. září 2009

Balónky na Kraví hoře

Dostala jsem od Janči tip na pouštění balonku na Kraví hoře. Nějak jsem myšlenku neudržela a do paměti jsem si uložila sobotu. Přes všechna nedorozumění, z mé strany, jsme se nakonec s Jančou potkaly a na Kravák šly.
Bylo to super, jen Sofi byla ke konci už hodně unavená. Foto napoví víc ;)





čtvrtek 10. září 2009

Polednice 21. století


Polednice vyšla poprvé někdy v roce 1853 v knížce Kytice z pověstí národních. Zajímalo by mne, kde pan Erben na tento námět narazil. Až dnes jsem pochopila plný význam!!

Vařila jsem oběd a Sofi moc zlobila. Vysvětlování mě už nebavilo. Na mysl mi přišla tato báseň od pana Erbena. U nás doma to šlo přesně podle té básně, pouze polednice se naštěstí nedostavila..
Sofi se mi začala smát – asi si myslela, že se maminka opět zbláznila a předvádí jí tu recitační divadlo.
Je mi jasné, že matky měly stejné problémy, ať už stály u plotny na dřevo či sklo – keramické desky. Jen nechápu, kde se vzal ten hororový konec.

POLEDNICE K. J. Erben

U lavice dítě stálo,
z plna hrdla křičelo.
,,Bodejž jsi jen trochu málo,
ty cikáně, mlčelo!

Poledne v tom okamžení,
táta přijde z roboty:
a mně hasne u vaření
pro tebe,ty zlobo,ty!
Mlč!hle husar a kočárek-
hrej si!-tu máš kohouta!"-
Než kohout,vůz i husárek
bouch,bác!letí do kouta.

A zas do hrozného křiku-
,,I bodejž tě sršeň sám-!
že na tebe, nezvedníku,
Polednici zavolám!

Pojď si proň,ty Polednice,
pojď,vem si ho zlostníka!"-
A hle,tu kdos u světnice
dvéře zlehka odmyká.

Malá,hnědá,tváři divé
pod plachetkou osoba;
o berličce,hnáty křivé,
hlas-vichřice podoba!

,, ,,Dej sem dítě!"" -,,Kriste pane!
odpusť hříchy hříšnici!"
Div že smrt jí neovane,
ejhle tuť-Polednici!

Ke stolu se plíží tiše
Polednice jako stín:
matka hrůzou sotva dýše,
dítě chopíc na svůj klín.

A vinouc je,zpět pohlíží-
běda,běda dítěti!
Polednice blíž se plíží,
blíž-a již je v zápětí.

Již vztahuje po něm ruku-
matka tisknouc ramena:
,,Pro Kristovu drahou muku!"
klesá smyslů zbavena.

Tu slyš:jedna-druhá-třetí-
poledne zvon udeří;
klika cvakla,dvéře letí-
táta vchází do dveří.

Ve mdlobách tu matka leží,
k ňadrám dítě přimknuté:
matku vzkřísil ještě stěží,
avšak dítě - zalknuté.

středa 9. září 2009

Nejhodnější dítě

Nejhodnější dítko je to, které spí :)



tak doufám, že jí to vydrží až do rána...

pondělí 7. září 2009

První podzimní dny na Vysočině

Víkend nám nezačal moc dobře. V pátek jsme se Sofi celý den čekaly, až se nám vrátí tatínek z práce a my budeme moct vyrazit na Vysočinu. Vašek přijel až v devět, tak jsme odjezd odložili na ráno. Babička s dědou odjeli už po obědě do divadla do Krumlova, tak jsme se vydali ke kamarádům na chatu. Výborně jsme si pokecali. Sofi byla nadšená z korálů /viz. foto/.



Pak nás čekala cesta do Možděnic k Michalovi na chalupu. Bylo to báječné. Fotky mluví za vše…



Výborné selátko


Tvořivá Janča


Michal pořadatel


Spokojená Sofi


více fotek od Sláviků


více fotek z chalupy

čtvrtek 3. září 2009

Co právě čtu



Tenhle příběh se opravdu stal, stal se skutečnému člověku, a tím člověkem jsem já. To jsem takhle čekal na vlak. Bylo to v dubnu roku 1976, v Cambridgi, v Británii. Přišel jsem na nádraží poměrně brzy, protože jsem si spletl čas odjezdu. A tak jsem si šel koupit noviny, abych mohl vyluštit křížovku, a koupil jsem si taky šálek kávy a balíček sušenek, a posadil se ke stolku. Chci, abyste si tu scénu představili. Přestavte si stolek, šálek kávy a balíček sušenek. Proti mně sedí chlápek, dokonale obyčejný chlápek v obleku, s kufříkem u nohy. Rozhodně nevypadal na to, že by měl v úmyslu udělat cokoliv divného. Jenže to udělal. Udělal to, že naklonil kupředu, vzal balíček sušenek, roztrhl ho, vyndal jednu sušenku a snědl ji.
Teď bych měl podotknout, že tohle patří mezi věci, se kterými si Britové naprosto neví rady. Absolutně nic v našem zázemí, výchově nebo vzdělání nás nepřipraví na to, jak se vypořádat s někým, kdo nám právě ukradl sušenky. Určitě tušíte, co by se stalo, kdyby se tohle přihodilo centru Los Angeles. Následovala by střelba, policie, helikoptéry, CNN, však víte… Ale já se zachoval tak, jak by se zachoval kterýkoliv chrabrý britský gentleman: ignoroval jsem to. Dál jsem zíral do novin, napil se kávy, snažil se luštit křížovku…přestože jsem ve skutečnosti nebyl schopný dělat nic jiného, než jen horečnatě přemýšlet: Co mám dělat?
Nakonec jsem si pomyslel: Nedá se nic dělat, budu se s tím prostě muset nějak vypořádat, a velice usilovně jsem snažil ignorovat skutečnost, že balíček je již načatý. Vzal jsem si z něj jednu sušenku a vítězoslavně jsem si pomyslel: Tohle ho uzemní. Jenže neuzemnilo, protože to po chvíli udělal znovu. Vzal si další sušenku. Poněvadž jsem nic neudělal, když se to stalo poprvé, bylo nyní o to obtížnější vznést jakoukoliv námitku. „Promiňte, nemohu si pomoci, abych si nevšiml, že…“ Ne, takhle by to opravdu nešlo.
Snědli jsme takto celý balíček. Celý balíček, bylo to jen asi osm sušenek, ale mně to připadalo jako věčnost. On si vzal jednu, já si vzal jednu, on si vzal jednu, já si vzal jednu. Nakonec, když jsme je všechny svorně snědli, muž se zvedl k odchodu. Vyměnili jsem si významné pohledy, načež muž odkráčel a já si vydechl úlevou opět se opřel o židli.
O chvíli později už přijížděl můj vlak a tak jsem do sebe obrátil zbytek kávy, vstal jsem, sebral noviny, a tam, pod, pod novinami, jsem uviděl svoje sušenky. Tím, co na tomto příběhu miluju nejvíc, je vědomí, že někde po Anglii chodí už čtvrt století dokonale oblečený chlapík, který všem vypráví stejný příběh co já, až na to, že on na rozdíl ode mě nezná pointu.

Dougles Adams

úterý 1. září 2009

Vzácná návštěva



Byl u nás děda Obručník. Měl cestu přes Brno a protože by ho v cílové stanici již nesložili /tirácká hantýrka – myšlena vykládka nákladu/, tak si zastavil u dálnice na pumpě a 4 km šel pěšky k nám.
Sofi byla ráda. Nevěděla, co má dědečkovi donést dřív. Všechno mu musela ukázat, každou knížku prolistovat. Vzali jsme dědu na písek. Bábovky ještě nezapomněl, tak stavěli se Sofi spolu. Byla to prima změna, takových návštěv víc…