Vietnam

Shodou okolností jsem narazila na tyto stránky o Vietnamu  http://www.vietnamtravel.cz/.  Z některých zážitků mě mrazí ještě teď. 

Takový porod ve Vietnamu, to je extra zážitek (viz tady). Přemýšlím o tom, proč místní ženy nerodí doma, když tam jsou takové nevlídné podmínky pro porod.

Jiný kraj, jiný mrav.. no mám co číst :) 

Obzvlášť, když s našimi nemocnými dětmi nemůžeme vyrazit ven

Sobotní nic dělání

celý den děláme NIC

(úklid a vaření se nepočítá)

užívají si to všichni, včetně kočky 

Karolínka se snaží neustále k čemukoliv dostat, aby to mohla montovat. Roste jí další zub. Je trochu nachlazená - snad to nebude nic horšího.

Sofi si oblékla šaty, které nosila, když jí bylo 18 měsíců - překvapivě jí jsou, jen tedy délka je poněkud trochu více mini :)

Chystala se k nám návštěva, neměla jsem nic dobrého ke kafe, tak jsem si říkala, že vyzkouším bábovku do hrnku. Je to jednoduchý recept do mikrovlnky - troubu stále nevlastníme. A výsledek byl báječný.

Přijela kamarádka s dvěma dětma (2,5 roku a 7 měsíců). Ani jsem nečekala, jak si děti vystačí a budou spokojené bez nás. Bylo to moc fajn.
Nikomu nevadilo, že je venku taková velká zima.

malý velký zázrak

Dáda a Michal čekali přírustek do rodiny. My napjatě čekali taky :). Konečně bude mít i někdo z našich "starých" kamarádů miminko. Předem jsme věděli, že to bude holčička, jméno pro nás mělo být překvapením.

31. ledna 2012 se do mrazivé noci rozhodlo děvčátko vykouknout na svět.

a představte si, jmenuje se Lucinka.

Jak řekla Sofi: Mají miminko, tak jsou rodina  :)

Užívejte si toho malého pokladu, moc rychle to utíká. Ať vám Lucinka dělá samou radost.

zase jeden budovatelský

ani v lednu se u nás nepřestalo stavět.
Jelikož mým rodičům "sebereme" jeden pokoj, abychom mohli mít vlastní vstup a vjezd do domu, (co si budeme povídat, není nad to, mít všechno oddělené, v rámci zachování zdravého rozumu všech), tak jsou nuceni přestěhovat si stávající ložnici do bývalého dětského pokoje.
Děda vzal rekonstrukci vskutku z gruntu.

Babička nadšení moc nesdílí. Ani se jí nedivím, neustále je nepořádek a odliv financí.

U nás je potřeba dokončit budoucí ložnici. Tento týden se dodělali elektrikářské a topenářské práce. Vašek minulý týden vymaloval. Nyní bude pokojíček čekat na novou podlahu a časem snad i postel, abychom stávající pokoj mohli přenechat hostům - než se naše holky budou chtít separovat a mít každá vlastní pokoj. Zatím toto uspořádání odmítám - nebudu uklízet dětské pokoje dva..

V místě budoucího hlavního vstupu - zatíme chodíme přes dvůr a obývák, je momentálně skladiště, které bylo potřeba "usměrnit", tak Vašek dnes pověsil polici na krabice - sláva Ikey, mají krabice v akci - a asi to jednou policí neskončí. 

Budouvání u nás taky nekončí, ještě tak pět let a bude se dát na tu naši usedlost koukat i zvenku :)

Fotka dne

ZOO Lešná

Jeden by řekl, že leden není vhodná doba k návštěvě ZOO. 

I paní u pokladny se po nás zvědavě dívala, zvláště po kočárku. V ZOO byl překvapivě sníh. Cestičky byly trošku krkolomné, namrzlé, přesto jsme to nevzdaly. Sofi nadšeně lítala po areálu a vykřikovala, jak se jí tam líbí a kam ještě půjdeme - zcela jí vyhovovalo, že nejsou vidět žádní lidé.

I zvířátka na nás zvědavě koukala a často chodila až k plotu, až jsem si říkala, zda nejsme exponáty pro ně :)

O slonech Fíková prohlásila, že jsou to sochy, protože se nehýbou. Čekala jsem, že se jí budou líbit víc, viděla je poprvé živě. O to víc obdivovala žirafy. V jejich pavilonu bylo teplo, zrovna probíhalo čistění a krmení. Karolínka se dožadovala taky jídla, tak jsme se tam chvíli zdržely. Zajímal se o nás tento fešák:

Moc se mi líbila vodní jezírka, potůčky, rybníčky.

 Během tří hodin jsme nestihly projít všechno. Jakmile bude mít Vašek cestu tím směrem, tak jedeme znovu.

Karneval

15 kilometrů od nás je jedna vesnička, se kterou jsme spjati rozličnými vazbami. 

Máme tam hodně známých a moc rádi tam jezdíme. Dneska se konal karneval.

Fíková měla zásadní problém a to, za jakou masku půjde. Nakonec se rozhodovala mezi čarodějkou a kytičkou, nakonec šla za kytičku.

(jedna z mála fotek, kde má Fíková všechny části kostýmu :)))

Karolka na výběr neměla, šla za vězně - měla sebou i statného dozorce, což jsem byla já.

Sofi trvalo, než se přestala stydět a dělat drahoty a mohla si užít živou hudbu a kolektiv dětí. Po mamince teperament asi nezdědí..

Karolínka je jíná už nyní. Šla z ruky do ruky, jednu chvíli jsme ji nemohla v sále najít. Spokojená byla velmi. V půlce si dala 20-minutovou spací pauzu, řev ji nevadil vůbec.

Holky vyhrály za masky mini dort (už je jenom na obrázku :))

Bylo to moc fajn, užily si to děti i dospělí..
Takových akcí víc..