Všechno má svůj čas

Dnes v noci jsem přemýšlela o tom, že bych se měla Sofi omluvit. Za to, že občas nedokážu ustát ten "společenský tlak" a pak na ni zkouším rady ostatních.
Proč?
Sofi s námi téměř odnarození spí v posteli. Hodně dlouho mi trvalo, než jsem se s tím smířila. Protože "správná matka", dle našeho okolí, dítě položí do postýlky a ono SAMO usne, maximálně nechá dítko vyřvat. Stydím se, pár experimentů u nás proběhlo. Nic se neujalo a Sofi s námi spala vesele dál.
Tím pádem u nás postýlka slouží jako držák peřin, aby se dobře vyvětraly :)

V sobotu Vašek oddělal postranici postýlky a najednou je to nejlepší místo na hraní a světe div se, ale i na spaní. Sofi tam chodí spát s nadšením.

Některé věci nejdou uspěchat..

Proto varuju okolí, že plínkám a nočníku dám taky čas. Sofi na to přijde sama :), vždyť je to holka šikovná :)))