Ne, nepohádali jsme. Na tichou domácnost si nepotrpíme - ono s mou povahou to ani moc nejde.
Poprvé ve svém životě jsem přišla o hlas. Doslova. Jsem terčem Vaškova humoru. Hlášky typu: Ani nemluv, to mi povídej apod. krášlí naši konverzaci :))
Pamatuji si, jak s tímto neduhem bojovaly některé paní učitelky ve škole. Jedna dokonce byla nucena změnit zaměstnání.
Naštěstí mě hlas neživí, přesto budu ráda, až se ke mě zase vrátí..
6 komentářů:
To je moje noční můra...to bych taky v práci nebyla nic platná:-) ale doma bych je asi potěšila.-)
Jo, jo , také občas ztratím hlas a děti se radují. A člověk najednou zjistí, že být němý je docela těžké. Pomáhá mi čaj s medem. Někdy.:-)
Luci,
taky to znám i ty vtipi "nekřič na mě","cožééé já ti nerozumím":-).Bude líp.Jestli můžu radu, tak fakt nemluvit,nebo spíš "nesnažit se mluvit",je to horší.Přeju hodně zdaru při léčbě a horu trpělivosti se sebou :-) .
Moc díky..
zatím mi nezabírá naprosto nic...
No, Lucko, bojuju s tím týden... nic. Ani Tantumverde... mám hlas jak vysloužilá barová zpěvačka... včera už mě to naštvalo a šla jsme na tah, že to rozezpívám u kytary :-)) je to furt stejné... tak asi až na jaře ;-) an mráz mi fakt nesvědčí...kdybys objevila nějaké zázračné léčidlo, dej vědět :-)
Wlcice, mam tchyni lekarnici, ktera se mi snazila poradit a hned me hnala taky k doktorovi.
Je to trosku problem, v Brne nemam ani obvodaka.
Shodou mnoha okolnosti a dobrych lidi jdu zitra primo na ORL, tak se pak podelim o rady.
Ja nechraptim, jen septam a i to boli..
Nemocem zmar!!
Okomentovat