opět Haná

Jsme už více jak týden na Hané. Je tady nekonečně mnoho práce. Díky dešťům a nehotové střeše nám trošku zateklo, tak se naši chlapi nenudí. Vašek natahuje elektriku, tak domem zní sekání a dunění. Vizuálně se toho moc nezměnilo, ale pomalými kroky se posunujeme dále. Táta s Vaškem se nezastaví.

Pomalu se balíme, a pokud všechno dopadne dobře, tak se příští týden natrvalo přestěhujeme na Hanou. I kolem toho bude spousta práce. Ono stačí balení s Fíkovou v zádech. Naštěstí máme pár dobrých kamarádů, kteří nám pomohou.

Musím říct, že to naše stavění prověřilo i některá naše přátelství. Ti co nejvíce slibovali, tak ty není vůbec vidět. Na druhou stranu jsme k novým kamarádům  přišli.

Je to ta příjemná strana stavění, že každý den se tady zastaví někdo na kafe, na víno, nebo jen tak na pokec.

Častým tématem je naše kočka Holly, ze které se stal lovec. Téměř každé ráno objevujeme ulovenou myšku. V týdnu jsme v obývaku našli kupu peří, venku byla další kupa peří a ptáček nikde.

Včera v noci ulovila dvě myši.  Půlku jedné myši se rozhodla ochutnat, očividně jí to neudělalo dobře na žaludek. Tak doufám, že do dalších gurmánských experimentů se již pouštět nebude.

Dnes u nás byla Dáda s Michalem, když si naše Holly donesla ŽIVOU myš domů. Moje máma to málem neunesla. Holly myš pustila v obýváku, tak musela být vynesena spolu s myší, kterou transportovala v zubech. Na její obranu musím říct, že co chodí ven, tak je z ní daleko spokojenější kočka.

Moje máma navrhuje, abychom naší kočce pořídili maséra, za ty její lovecké výkony. Přes den je Holly tak unavená, že nemůže ani chodit.