Jak parkují ženy

Můj táta jezdí tirákem. Jezdí téměř celý život a jezdí rád.

Jeho současným zaměstnavatelem je žena, asi by bylo lepší napsat mladá paní, jelikož tátova šéfová je stejně "mladá" jako můj Vašek. Tátova pohledná blonďatá šéfová jezdí také kamionem.

Včera  Vašek a můj táta zabetonovali strop třemi kubíky betonu. Fyzicky je to zcela oddělalo. Oba okolo osmé večerní již spali. Tátovi dovezla okolo desáté  šéfová naložené auto, aby ráno mohl zčerstva vyrazit na Prahu. Parkování před naším domem je vskutku oříšek. Tirák se tam vejde dost na knop a ještě parkovací situaci komplikují sousední auta, tak je nutno k domu zacouvat. Moje máma ten "velký vehikl" vidí před domem nerada, jelikož nám doma nastane vždy doba temna.

Tak šéfová přijela k domu a říká mé mámě, že tam teda nezaparkuje, jestli může vzbudit mého tátu. Máma si jen povzdechla a šla to zkusit. Táta ji z polospánku zabručel cosi ve stylu: "Ať to postaví kam chce, vždyť jsem měl pivo, stejně do toho nemůžu sednout," otočil se na druhý bok a vesele si spal dál.

Šéfová zvyklá na různé situace, se toho nelekla a jala se couvat k domu. Pro mou mámu nastal životní zážitek, byla pověřena, aby ukazovala, kam až může kamion zacouvat. Najednou si vzpoměla, že nemá vytažené  svoje auto z garáže, a jen na mě houkla, ať jdu navigovat já. Na boso, v noční košili jsem tedy letěla podél couvajícího kamionu, abych mohla ukázat, kde může zastavit. 

Pokud nás někdo sledoval, tak se asi nasmál. Tři ženské, jedna za volantem a dvě nekoordinovaně poletovaly kolem kamionu. Ještě, že ti naši chlapi spali, to by bylo poznámek :)))))