Dáda a Michal

Jsem pořád stále plná svatby našich kamarádů.

S Vaškem jsme byli poprvé na tradiční svatbě, Sofi vůbec poprvé.

Den začal poměrně brzy. O půl deváté jsem seděla u kadeřnice Marcely, která vytvořila přijatelnou vlasou kreaci nejen mě, ale i Sofi, která byla nejvíce nadšená z třpytek ve svých vlasech. K tomu krásné šaty od Vanessky a ještě od ženicha dostala kytku, aby byla správnou družičkou.

Před desátou jsme již byli u nevěsty, kde byl ten správný svatební shon. Nevěsta dokončovala oblékání, venku se zdobila auta, všude byla spousta chlebíčků, cukroví a slivovice :)

V jedenáct se rozjela kolona aut směrem k radnici.

Na radnici měla Sofi potřebu obřad komentovat, a zrovna nebyl prostor na osvětlování všech detailů, které naší zvědavou dceru zajimaly. 

Mého muže obřad dojal. To dojalo mne... Je krásné polouchat to "ANO", které znamená tolik.

Pak spousta gratulací, focení a přesun na oslavu.

Oslava byla na stejném místě, kde jsme se před dvěma lety brali s Vaškem. Po obědě náledovalo focení novomanželů v terénu. Moc se těším na fotky fotografa, který měl spoustu dobrých nápadů. 

My jsme měli alespoň čas projít se po okolí a nostalgicky vzpomínat na naši vlastní svatbu a obřad, který se konal u rybníka pod vrbou.

Pak následoval tradiční program. Jezení, tancování, zpívání. Výborné bylo, že kapela rozdala 2 mikrofony a kdokoliv ze svatebčanů se mohl přípojit a zapět dle své chuti. Ženich exceloval. Jeho pěvecké výkony byly báječné!

Na svatbě se sešla spousta báječných lidí. Již dlouho jsem se tak dobře nebavila a necítila tak dobře.

Musím ještě poděkovat tetě Marušce a její rodině, kteří se odpoledne postarali o Sofi a zajistili jí program. Musím říct, že se jí věnovali tak, že Fíková nechtěla domů.