pokračování Fíkovic rodiny


pokračování Fíkovic rodiny
naleznete zde

http://fikova2.blogspot.cz/

neděle 7. srpna 2011

se Sofi v autě

Včera dopoledne jsme jeli pro věci do koupelny. Cestou Sofi začala povídat o tom, jak našim kamarádům umřel pes Falco. Poslední dny o smrti přemýšlí často. Když Falco umřel, odpovídali jsme jí na její otázky, jak jsme jen uměli.

Včerejší dialog:

S: Barunce umřel Falco, nám umřel Rocky.
     Falco byl nemocný, tak umřel.
     Maminko, všichni umřeme?

Já: Sofinko, jednou všichni umřeme..

S: Já, nechci umřít napořád...

Musím řict, že jsem na toto nebyla vůbec připravená a nedokázala jsem to v tu chvíli nějak zaobalit či přejít na jiné téma..  Přímost Sofinčiných dotazů mě prostě dostala.

2 komentáře:

Iva řekl(a)...

Někdy ta upřímnost je na dětech kouzelná, někdy vražedná. Přesně vím, jak ti bylo. Lucka mě po smrti mých rodičů svou upřímností dostávala často do úzkých. Ale aspoň, když se s tím setkají takhle malé, mají to nějak srovnané a vědí, že to k životu taky patří...

AndyPan řekl(a)...

my máme taky smrtné období..dnska říkala, že je po dědečkovi chudinka, jako že nemá dědečka...že jí umře a je v nebíčku..každého broučka acokoli mrtvého neustále posílá za dědečkem...

mně dnesk říkala..tebe požád bolí zoubek? až umžeš, tak budeš mít pokoj! a vypadá to že má nebezpečnou pravdu..vypadá to, že fakt až umřu...:-(