Praha

do Prahy se mnou jela Janča, která se ničeho nebojí a jak jsem zjistila na zpáteční cestě, jako kamarád obstojí i v hodně nepříjemné situaci :)) (o tom později).

Cestu jsme si naplánovaly tam žlutým vlakem, zpět v ranních hodinách žlutým busem. Přespat v Praze by problém nebyl. Ale jelikož má člověk stejně už rozhozený režim, bylo jednodušší dojet dříve domů.

Žlutý vlak nezklamal. Zvenku vypadal vagonek úplně standardně, jen byl na žluto, vevnitř byl celý zrepasován, luxusní toalety s orchidejí - škoda, že to nemám zdokumentováno, ale na záchod si běžně foťák neberu. 

Cesta krásně utekla, jen za okny se valily proudy vody. Janča slibovala v Praze modrou oblohu, čemuž jsem moc nevěřila. Po poledni jsme vystupovaly na nádraží v Praze. Jako správní turisté jsme si zakoupily mapu a vydaly se obdivovat krásy matičky Prahy.

všechny fotky jsou na rajčeti, přístupové údaje jsou stejné, kdo by nevěděl, ať se mi ozve na mail: lobr@centrum.cz

Wlčice mě před nedávnem navnadila na jednu výstavu, tedy navnadila mě na mnohem více kulturních akcí, ale to bychom musely v Praze strávit v šest neděl.

Trošku jsme se zamotaly, než jsme příslušnou knihovnu, kde se výstava Kryšofa Kintery nacházela, nalezly.

Musím říct, že výstava předčila moje očekávání. Zvlášť, když člověk prochází starobylou Prahou a obdivuje krásy starých mistrů, a pak vidí výstavu umělce, který zachytil dnešní život až hodně realisticky.

aby bylo povinnosti učiněno zadost, tak jsem ulovila jednu kešku :)

na Karlově mostě to vypadalo, že dávají něco zadarmo :)

obešly jsme Petřín, jeden by nevěřil, že je v centru Prahy

nachodily jsme toho dost. Počasí nám přálo a i kus modré oblohy bylo vidět, v což jsem ani nedoufala.

Pak už nastal čas jít na Barování - o tom později :)