Maškarní bál

V pátek plesovali rodiče, v neděli Sofi. 

Náhodou jsem se dozvěděla, že ve stejné vesnici, jako byl ples, se koná karneval pro děti. 

Věděla jsem, že Vašek s dědou budou betonovat a omítat, tak jsem plánovala vyrazit i s babičkou. Babičku však schvátil bacil, tak jsme jí navařili čaj, a zanechali svému osudu.

Kdyby se někdo Sofi zeptal, jak se jí na bále líbilo a kdo tam byl, tak by uslyšel, že dobře a že tam byla Zuzanka s Martínkem. 

Nezúčastněný člověk by usoudil, jak se Sofi musela kamarádit s dětmi, avšak chovala se naprosto opačně. Nechtěla se hnout od mé či Dádiny nohy. Ještě, že tam Dáda byla a Sofi měla jinou oběť, než mě. 

Kamarádila jen se známými tvářemi, trvalo jí, než pochopila, že jí ostatní nechtějí pokousat. Posléze vzala na milost Vílu Amálku a Lesní vílu. Moc ji bavilo házení konfet - hromadu jsme jich dovezli i domů, v různých částech oděvů. Chudáci pořadatelé, měli co uklízet.

Všechny děti obdržely sáček s napečeným cukrovím, které bylo vynikající - hold domácí kuchyně.

Sofi vyhrála mini dort:

K tomu bohatá tombola a živá kapela, no prostě paráda.

Fíkovou to zmohlo tak, že na zpáteční cestě usnula.