V pondělí by se můj dědeček (tatínek mé maminky) dožil 80. let. Žel již 6 let není mezi námi. Děda byl poslední roky svého života na vozíku bez nohou. Babička vždycky říkala, že toho už spolu zažili spoustu, ale pokud by stav zůstal takový, jaký je (měla na mysli amputaci druhé dědovi končetiny), tak budou spokojení. Společného pokoje si moc neužili. Babička umřela tři roky poté. Ve čtvrtek to bude dvanáct let.
Babička byla výborná kuchařka. I když mi bylo 17 let, když umřela, tak z toho co mě naučila, čerpám dodnes.
Shodou okolností jsme dnes od tety Evy dostali 3 hlávky salátu, tak jsem je připravila dle babiččina receptu se opečeným špekem.
Je mi moc líto, že babička nemohla poznat mého muže a naše děti...
5 komentářů:
Také vzpomínám na svoji milovanou babičku, co mě naučila vařit i péci. Pár specialit, kterými oslňuji svého milého.
Občas si říkám, jakou by měla radost z vnoučat, jak ráda bych si s ní popovídala...
Babičky a dědečkové jsou nezastupitelní. Přeji příjemné vzpomínání na to dobré, veselé, co jsme se svými prarodiči prožili.
Romča
PS: Pěkně prosím o recept, hlávkový salát a slanina - to zní lákavě.
Emily, napsala si to krásně.. cítím to podobně.
Salát je jednoduchý: lístky umýt, natrhat, sladko-kyselou zálivku (cukr, sůl ocet, voda), oprančit slaninu a salát polít - u nás se říká spařit. Připravovat těsně před jídlem, salát rychle "hadrovatí"
Chápu tě. Na svoji babičku taky často myslím a moc a moc mě mrzí, že nemůže poznat moji holčičku.
A recept zní super, to si udělám. :-)
Jo, tahle výročí nejsou nic moc. Jednoho dědu jsem nepoznala,babička umřela když mi byli 4. Druhá babička s dědou umřeli když mi bylo 17 přesně 6týdnů po sobě. Na ně taky ráda vzpomínám.
Moje holky ( 21,17,8 ) to mají podobně.Manželova taťku jsem nepoznala ani já a moji rodiče už taky nežijí. A druhá babi není špatná, ale vůbec ne hlídací a pro vnučky...Taky mi chybí, všichni.
Šárka už nemá taky ani jednoho dědu...táta mi umřel před 15 roky, tchán před třemi..babička s dědou taky..
Okomentovat