pokračování Fíkovic rodiny


pokračování Fíkovic rodiny
naleznete zde

http://fikova2.blogspot.cz/

neděle 9. října 2011

Kdo nemá v hlavě.... aneb můj nejdelší příspěvěk

Kdo nemá v hlavě, má v nohách -  se u nás říká.
U mě to platí několikanásobně, následující story je vševypovídající.

Na jaře jsme našim kamarádům koupili v Ikey dárkový poukaz, který jsme jim chtěli dát svatebním darem. Ještě jsem si říkala, jak to mám vyřešené a nemusím si dávat penízky bokem. Poukaz jsem velmi dobře uložila ke složce s rodnými listy. Asi 14 dní před svatbou jsem dělala pořádek v papírech a z té složky třídila nepodstatné papíry. Mé mámě jsem na chodbě složku i s poukazem ukazovala a se smíchem jsem jí povídala, aby se dobře podívala, kam to dávám, kdybych to náhodou hledala - hledám stále něco.

Nastal den odjezdu na svatbu a já poukaz nemohla najít. Hledala jsem všude. Moje zoufalost byla veliká. Když už bych oželela ten poukaz, tak co rodné listy? Při představě vyřizování všech rodných listů, mě jímala hrůza. 

Na svatbu jsem odjeli bez daru a další poukaz koupili po cestě. 

Rodiče i Vašek mě uklidňovali, že jak začneme stěhovat věci, tak se složka najde. 

Nedalo mi to a každý týden jsem hledala. Prošla jsem naprosto všechno. Jeden by se divil, kam všude jsem se dívala. Leč po zkušenosti, kdy jsem peněženku vyhodila do popelnice a vyzvedla si  ji před domem až ráno, jsem nevěřila už ničemu. Ehm, takto jsem vyhodila nejen peněženku, ale i Vaškovi klíče od auta. Naštěstí v záchvatu zoufalosti jsem prohrala i odpadky a klíče našla.

Posledních 14 dní průbežně stěhujeme naše věci. Níkdo se mě už neptá, zda jsem našla, tak pravidelně informuji sama, že jsem nenašla..

Pomalu jsem se smiřovala s myšlenkou, že jsem složku vyhodila s těmi nepodstatnými papiry, aniž bych si toho všimla.

Dnešku jsem však dávala šanci. Začali jsme stěhovat knihovny - tam jsem hledala poprvé a poté několikrát. Pěkně jsem všechno vystěhovala, knihovny sama odsunula ode zdi a bylo tam NIC. Zklamaně jsem mámě hlásila, že opět NIC, a že si budu muset nastudovat, jak se žádá o nové rodné listy. Vtipné je, že bychom museli objet tři různé matriky.

Odešla jsem nahoru a čekala jsem, až Vašek stavebním výtahem vyveze knihovny nahoru. Knihovny však nemohl sám unést, tak vyšroubovával dva spodní šuplíčky. A co myslíte, složka byla TAM. Byla tam i s rodnými listy a poukazem. Musela jsem si sednout. Složka zapadla pod šuplíček tak šikovně, že šuplík šel pohodlně zavřít. 

Mám radost. Sofi budu moct konečně vyřídit pas a za poukaz si koupíme další knihovnu :)). 
Stále ty knihy nemám kam dávat :))



2 komentáře:

wlcice řekl(a)...

:-))) já jsem na hledání taky přeborník..pak mám něco stíhat! :-)
naši už jsou ve fázi, kdy hledají brýle (v lednici- babička studovala exp.dobu čehosi-a tak je tam odložila spolu se sýry), zuby (děda se zamyslel a v koupelně je nedal na místo obvyklé, ale babičce do krabice s natáčkami-babička už se léta nenatáčí, takže je objevila až Martinka zcela náhodou :-)) Prostě je to legrace :-))
Kdo hledá, ...občas nenajde :-)

danialexi řekl(a)...

Paráda, že nakonec se složka našla. Ale potrápila tě pěkně. :-)