nečekala jsem, že by Karolínka měla být stejná jako Sofi, přesto mě ty jejich rozdíly nepřestávají udivovat.
Sofi je plachá ve společnosti, dlouho jí trvá, než si zvykne, každou změnu moc řeší. Karolínka vítá cizí návštěvy, s každým je kamarád, změna je pro ni výzva.
Sofi byla takové rozumné dítě od malička. Šlo se s ní domluvit, bylo a je na ni spolehnutí - až mi to občas nejde k jejímu věku. Karolína je urputná, co se týče vlastních rozhodnutí. Když se rozhodne něco demontovat, žádná "domluva" nepomůže.
Sofi není moc velký jedlík, když nepočítám sladké, toho by snědla na kila. Karolka ochutná vše, co jí dovolíme i nedovolíme. Dokáže neskutečně rychle ukořistit nepovolenou potravinu a dopravit si ji do pusy.
Sofi na sebe je od malička opatrná, když už spadne, tak velmi zřídka pláče. Od 7 měsíců uměla couvat z matrace, aby lezla dolů nožičkami napřed. Karolínka prochází stejnou drezúrou a stále urputně jezdí dolů "na tučnáka" a pokud narazí hlavou, tak ztropí takové divadlo, že by si jeden řekl, že jde minimálně o život.
Fíková má respekt z naší kočky. Holly si to vyložila tak, že se jí bojí a sem tam si ji dovolí, když nejsem na dohled, terorizovat. Vyskočí třeba k Sofi na vanu a přitom cítí, že se to Sofi nelíbí. Fyzicky jí nikdy neublížila, ale často se snaží zabírat území Sofi, v čem se jí snažím vcelku úspěšně bránit.
Karolku naše kočka fascinuje. Neustále se snaží na ni dosáhnout. Holly ji má naprosto " na háku", přesto se je snažím oddělovat, aby nedošlo k ataku z jedné nebo druhé strany.
Ze Sofi se stává slečna a obětavá sestra. Kéž by jim ta láska vydržela. Karolínka má lezoucí období, už je s ní větší sranda, i když její mobilita začíná být nebezpečná pro všechny. Sofi je pro Karolínku nekonečným zdrojem zábavy, vydrží spolu i dvě hodiny (ne pokaždé, ne každý den).
je mi jasné, že se všechno může změnit, i proto si to píšu :)
jsem moc ráda, že je mám...
9 komentářů:
to je pravda, i kdyby měla máma 10 dětí, tak každé bude jiné.
Sofi a Karolka jsou krásné holčičky a jsou si fyzicky hodně podobné.
Míša
Ale jsou jako panenky, krásné. Moc.
Hezký víkend přeji
Ano, i mě stále udivuje, jak jsou moje dcery každá jiná. Ve všem :-D. U nás jedna umí "točit" tatínka a ta druhá maminku :-D. Jedna jí přílohy a ta druhá maso :-D... A mohla bych pokračovat... Ještě že to nejsou kopie. Byla by nuda :-D.
PS: Krásný holky!
Hezký článek, úplně jsem se začala těšit na náš třetí exemplář. Ještěže je Majda takový životní optimista, mít dva takové potížisty jako Vojta, bylo by to na mašli.
Tak ať vám ta sesterská láska vydrží v téhle podobě, co nejdéle - aneb vsázím se, že do roka a do dne :o)))
Luci,máme těch dětí 2x tolik a s naprostou jistotou říkám to co ty - 4x jinak :-) .Barča-potížista při to velká ségra,Lucka ráda komanduje a žaluje,ale je to pomocnice,Klárka -té je všude plno,tenhle zkumavkovej věk :-),no a Jéňa...je Jéňa :-) .
Holčičky máte jako kopie jedna druhé.A je krásný,když jsou v rodinách originály,ne :-) ?
Jo, na to, že ty naše jsou děti jedněch rodičů, jsou taky jak šachové figurky- černá a bílá ... inu rozmanitost přírody je nevyzpytatelná :-)...ale krásná!
Jo, bývá to tak..ale někdy mám ve školce děti sourzence ajsou i povaově přes kopírák:-)
Moc pěkně napsané. Mám 3 děti a každé je jiné, ale každé svým způsobem krásné.
Amelie, hezky řečeno, každé dítě je svým způsobem nejkrásnější.
Vlhnou mi oči, už se tu zase dojímám, ty hormony jsou hrozný.
Okomentovat