O mé mámě je známo, že pešky odmítá udělat krok. Pokud do míst nevede cesta, raději tam nepojede. Když už ji nějaký odvážlivec přemluví k pěší turistice, plete si na sebe bič, jelikož celou cestu slyší hudrování naší babičky.
I stalo se, že babiččino auto muselo do servisu. Babička si naivně myslela, jak autíčko bude mít ještě ten den zpět ve své garáži. Žel servis se protáhl na tři dny a auto si vyzvedne až dneska.
První den byla do práce i z práce dopravena.
Včera byla v práci v Prostějově, tam je lepší spojení, tak prý se vydá veřejnou dopravou. Nevím, co to Vaška osvítilo, že babičku vzal ráno do práce autem. Tak milé mámě zbývalo dopravit se odpoledne autobusem zpět.
O půl druhé mi zvonil mobil, že autobus nejel, nabídla jsem se, že pro ni přijedu, nechtěla, prý si počká na další autobus. Byla jsem taky na cestách, ale opačným směrem.
Říkala jsem si, že počkám do půl třetí, než mámě zavolám, zda už je doma.
Máma mě předběhla a před půl třetí volala mi volala sama. Byla pěkna rozčiléná. Shodou okolností od pondělí zrušili zastávku a autobus jezdí jinou trasou (to se za 30 let nestalo) a moje máma nebyla jediná, která na bus zbytečně čekala.
Zachráníl jí soused, který si jí na zastávce všimnul a domů ji svezl. Celou cestu se té historce smál.
Jednou má jet naše babička autobusem a neobejde se to bez komplikací.
Poučili jsme se a dnes jsme babičce přistavili naše auto, aby do práce a z práce dojela bez problémů :))
3 komentáře:
Bez auta jak bez ruky...to znám... Ráda si tu bloumám na blogu. Každá zmínka o mém rodném městě vyvolá úsměv na tváři. Už se těším, až pojedu za babičkou a za kamarádkama do PV.
Všechny cesty vedou do PV :)
určitě se ozvěte, moc ráda Vás poznám "na živo"
A moje máma,Lucko,zase každou chvíli volá,že šla jen tak na procházku a ušla dvacet kiláků..cvok:-)
Okomentovat