Už v únoru jsem si naivně plánovala, jak celá rodina vyrazíme na procházku na Floru. Park je tam vskutku krásný. Leč realita vzala za své. Spěchali jsme, nebe nad námi se černalo a Vašek byl myšlenkami u štukování omítek.
Přesto jsem ráda, že jsme se tam alespoň na skok dostali. Nikde jsem nemohla sehnat vějířovku do truhlíku, i na výstavě byl omezený výběr, našla jsem jen modrou variantu. Jinak na výstavě bylo kde co. Vašek tam byl poprvé, líbily se mu skleníky i park, tak doufám, že se tam brzo dostaneme znovu.
Cestou zpět nás zastihla pěkná bouřka, než jsme došli k autu, tak jsme byli mokří. Po chvíli padaly i kroupy. Byla to místní záležitost, doma jsme měli téměř suchý dvůr.
2 komentáře:
Nádhera, taky jsem tam ráda jezdila.
vypadá to krásně, ale mé ruce nejsou zelené:-((
Okomentovat