tento týden jsme čekali na dvě fůry písku. Bílý písek dovezl pán, moc šikovný - krásně vycouval, již včera. Jelikož táta dělá celý týden omítky, tak jsme spíš potřebovali písek žlutý. Pán s velkým autem prosbu vyslyšel, a že prý udělá, co bude v jeho silách. Sil má pravděpodobně dost, žlutý písek máme na dvoře.
Trochu písku se muselo přeházet, Sofi u toho nemohla chybět.
Jinak pracantem posledních dvou týdnů je můj táta. Každý den po práci (vstává ve dvě ráno a domů jezdí mezi třetí a čtvrtou) nahazuje omítky. Vašek stavbu moc nedává. V práci je 6 dní v týdnů a většinou se vrací se soumrakem. Vrchní oblkadač si pohmoždil koleno, tak koupelna se SNAD začne obkládat příští týden - moc tomu nevěřím.
Dle popsaného stavu vypadá i náš rodinný život. V kombinace s těhotenskými hormony je to občas veselé. No snad tato situace nebude trvat stále.
2 komentáře:
I naše, Luci..my zas furt prachy honíme..taky jsem si to tak nějak představovala jinak, že už se budeme užívat..skoro se nevidíme a když, tak rafu...vzteklá jsem a to bez hormonů:-)
Jo jo, mít tak kouzelný proutek...nebo prsten, taky bych o použila :o)
Okomentovat