V šalině,kdo by nevěděl, tak se jedná o tramvaj - speciálně pro pražské ;), se Sofi usmívala na všechy strany. Kočárek od Vánoc téměř nepoužíváme, tak měla na mém klíně výborný rozhled. Oční kontakt navázala s kde kým. Náhle do ticha začala svým zvučným hlasem hlásat: BOBO, BOBÓOOO, BOBÓOO. Rozhlížela se s úsměvem na všechny strany, zda ji opravdu slyší všichni.
Tak jsem jí do ucha, celá rudá, šepla, že to nevadí, že má plínku. Oč jsem se snažila ji tišit, o to byla hlasitější. Paní, která seděla nejblíže se červanala, dělala, že neslyší. Zbytek šaliny se smál.
fotka je aktuální, kočárek za Sofi je Adrianky
4 komentáře:
:-)) ále, pokud neomráčila smradem celou šalinu, tak ses měla tvářit, že jde o bonbon :-)
Je to fešanda!
nj Beu, jenže náš místní žargon bonbon nezná. U nás máme KOKO, resp. kokino.. :D
Nu, je to malá hvězda, umí si zjednat pozornost:-)Sluší jí to:-)
A v Praze v krtkovi se to také někdy stane:-)
no co...kde je příjem, misí být výdej..ale máš pravdu, asi byc taky rudla..tedy na tvém místě:-)
Okomentovat